5 C 396/2025-29 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 203 514,18 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky včetně poplatků, nákladů na vymáhání a sjednané smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 10. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy byla schopnost žalovaného splatit úvěr ověřena z údajů o příjmech žalovaného, výpisu z jeho bankovního účtu i z veřejně dostupných registrů a funkčních statistických modelů. Úvěrový rámec byl sjednán na 200 000 Kč. Výše měsíčních splátek byla sjednána na 2,78 % z aktuálně dlužné částky. Na základě této smlouvy čerpal postupně žalovaný finanční prostředky ve výši 203 900 Kč, žalovaný celkem na splátkách úvěru uhradil žalobci 65 757,12 Kč, přičemž tato úhrada byla započtena nejprve na úrok, poplatky a následně na jistinu úvěru. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 18. 6. 2025. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 198 709 Kč, na smluvních nákladech na vymáhání 1 200 Kč a na sjednané smluvní pokutě sjednané pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek 2 000 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 10. 2. 2026 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky dne 10. 10. 2023, úvěrovými podmínkami žalobce, metodikou posouzení úvěruschopnosti žalovaného včetně úvěrové zprávy, kartou klienta, zprávou zaměstnavatele žalovaného o jeho příjmech, výpisem z účtu žalovaného u , právnická osoba, ., výpisem z účtu žalovaného u žalobce, výzvou žalobce ke splacení celého úvěru z 18. 6. 2025 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 9. 7. 2025 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 10. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy byla schopnost žalovaného splatit úvěr ověřena z údajů o příjmech žalovaného, výpisu z jeho bankovního účtu i z veřejně dostupných registrů a funkčních statistických modelů, přičemž ze zprávy zaměstnavatele žalovaného vyplynulo, že průměrná čistá měsíční mzda žalovaného činí asi 65 000 Kč, a z účtu žalovaného u , právnická osoba, . vyplynulo, že žalobce v předmětném období disponoval finančními prostředky převyšujícími 100 000 Kč. Tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného považuje soud za dostačující. Úvěrový rámec byl sjednán na 200 000 Kč. Výše měsíčních splátek byla sjednána na 2,78 % z aktuálně dlužné částky. Na základě této smlouvy čerpal postupně žalovaný finanční prostředky ve výši 203 900 Kč, žalovaný celkem na splátkách úvěru uhradil žalobci 65 757,12 Kč, přičemž tato úhrada byla započtena nejprve na úrok, poplatky a následně na jistinu úvěru. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 18. 6. 2025. K tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině úvěru 198 709 Kč, na smluvních nákladech na vymáhání 1 200 Kč a na sjednané smluvní pokutě sjednané pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek 2 000 Kč. Právo žalobce na zaplacení smluvních nákladů na vymáhání úvěru a smluvní pokuty vychází z ujednání účastníků ve smlouvě, přičemž soud neshledal žádné důvody neplatnosti těchto ujednání. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný přitom žalobci až do splacení úvěru vzniká právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 12 % ročně z jistiny dluhu. Žalovaný se rovněž vůči žalobci dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný, tedy dnem 3. 7. 2025, ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu a dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku tak žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení 11,50 % ročně nepřevyšuje zákonné úroky z prodlení dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbu ČNB platnou k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 141 Kč, odměny advokáta ve výši 36 560 Kč za čtyři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci, podání žaloby a účast na jednání dne 10. 2. 2026) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, čtyři paušální náhrady po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhradu za ztrátu času ve výši 4x 150 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky, cestovní náhradu za cestu zástupce žalobce k jednání soudu , adresa, a zpět vozidlem , jméno FO, , jméno FO, ve výši 1 110 Kč (150 km při paušální náhradě 5,90 Kč za 1 km dle § 1 písm. b/ vyhl. č. 573/2025 Sb., průměrné normované spotřebě vozidla 4,4 l na 100 km a použitém palivu motorová nafta v ceně 34,10 Kč za 1 litr dle § 4 písm. c/ téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 8 415 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí 56 626 Kč a soud je uložil žalovanému zaplatit v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.