6 C 285/2022-124 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhal se žalobce stanovení povinnosti žalované zaplatit mu částku ve výši 70 913,06 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smluvními stranami.Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:V řízení zůstalo nesporným a z žalobcem předložených listin (jmenovitě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a akceptace návrhu na úvěr) vyplývá, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 17.12.2021 s právním předchůdcem žalobce – korporací , právnická osoba, . - smlouvu o úvěru na sjednaný úrok ve výši 4,4% ročně, následně však nesplnila své smluvní povinnosti ze smlouvy vyplývající, tedy především řádně čerpaný úvěr sjednaným způsobem splácet. Žalobce dále doložil, že oznámením o zasplatnění pohledávky jeho právní předchůdce přistoupil v důsledku porušování povinností žalované splácet úvěr řádně a včasnými splátkami k realizaci požadavku na okamžité splacení závazku, a to k datu 18.7.2019. Nesporným je nakonec i tvrzení žalobce o výši dluhu žalované vyplývajícího z projednávané smlouvy, resp. skutečnost, že žalovaná tento již splatný závazek dosud řádně nesplnila a na jistině úvěru dluží částku 70 913,06 Kč, na úrocích z úvěru částku 1 907,79 Kč a na zákonných úrocích z prodlení částku 504,12 Kč.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.Ačkoli právní předchůdce žalobce nesporně dostál svým povinnostem, jež mu ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila splatný předmět smlouvy o úvěru a dostala se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. V důsledku této skutečnosti je žalovaná kromě nesplacené jistiny úvěru a sjednaných úroků povinna hradit i tzv. „zákonný“ úrok z prodlení v návaznosti na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:1. soudní poplatek za návrh ve výši 2 837 Kč,2. soudní poplatek za odvolání ve výši 3 545 Kč,3. odměna advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 5 x 3 940 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva k plnění, podání odvolání, podání žaloby pro zmatečnost),4. 5x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplacených soudních poplatků jako hotových výdajů) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.