6 C 145/2020-37 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění návrhu žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které mu byly poskytovány služby na odběrném místě [obec], [ulice a číslo] [právnická osoba] vystavila žalovanému za dodanou elektřinu za období od [datum] do [datum] fakturu na částku [částka], ze které bylo zaplaceno [částka], takže dluh činí [částka] a stal se splatným [datum]. Za následující období od [datum] do [datum] vystavila [právnická osoba] žalovanému fakturu na [částka] se splatností do [datum]. Na tuto částku žalovaný nic nezaplatil. Protože žalovaný nehradil své závazky řádně a včas, došlo k ukončení smluvního vztahu. [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku žalobci. Žalovaný na celkovou dlužnou částku nic neuhradil, ani poté kdy k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. 3. Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Ve věci bylo provedeno dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny [číslo], fakturami – daňovým dokladem [číslo] včetně rozpisu vyúčtování k faktuře, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno], upomínkami plateb za elektřinu ze dne [datum] a [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum], dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek, oznámením [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Výše uvedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Na základě těchto smluv odebral žalovaný elektřinu, která mu byla v naměřeném odebraném množství vyfakturována za období od [datum] do [datum] částkou [částka], z níž žalovaný dosud zaplatil pouze [částka], a za období od [datum] do [datum] částkou [částka], na kterou žalovaný dosud nic neuhradil. Dosud tak žalovaný dluží žalobci celkem [částka]. Žalovaný v řízení nezpochybnil množství odebrané elektřiny, netvrdil ani neprokazoval, že by svůj dluh splnil nebo, že by zaplatil více, než tvrdí žalobce. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením vždy ode dne následujícího po splatnosti faktur, proto je dle § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dle § 1879 o. z. postoupena písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 6. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku [částka] za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby [částka] a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby [částka] Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka [částka]. Daň činí [částka]. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno [částka]. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. 7. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá postoupené dlužné platby za elektřinu a plyn soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za plyn dodávaný do domácnosti za vymezené období, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.