7 C 123/2020-20 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je spor o zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný svůj dluh písemně uznal. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu trvalého bydliště postupem podle § 49 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně již v žalobě s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně souhlasila. Protože byly splněny podmínky podle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný [datum] uznal písemně co do důvodu i výše dluh ve výši [částka] vůči žalobkyni (pohledávka byla žalobkyni postoupena [právnická osoba]). Žalovaný se dluh zaplatit uhradit v [anonymizováno] splátkách podle splátkového kalendáře. V čl. 6 splátkové dohody bylo sjednáno, že v případě, že se klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má [právnická osoba] práv učinit svým oznámením celý dluh okamžitě splatným. Pro prodlení se splátkou splatnou dne [datum] zesplatnila žalobkyně celý zbývající dluh ve výši [částka] oznámením z [datum], v němž byl žalovaný vyzván k úhradě do [datum]. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně: Žaloba je důvodná. Žalovaný neprokázal ani netvrdil, že splnil dluh, který uznal co do důvodu i výše. Má se proto za to, že dluh v době uznání trval. Kromě toho je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti do zaplacení. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná (a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po [částka] včetně 3 paušálních náhrad výdajů po [částka] a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.