9 C 250/2020-10 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem podaným dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl, že se vyživovací povinnosti žalobce k jeho zletilému synovi, která byla naposledy upravena rozhodnutím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, s účinností od [datum] zrušuje. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce žalovanému jako zletilému synovi posílal výživné [částka] měsíčně. Žalovaný se žalobcem přes veškerou snahu žalobce nekomunikuje, případně komunikuje pouze sporadicky. Dne [datum] informovala žalobce matka žalovaného, že žalovaný bohužel ukončil studium na [ulice] škole [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec], aniž by toto studium dokončil. Dle uvedeného sdělení měl žalovaný nastoupit někde v [obec] do zaměstnání. Žalobci se po obdržení této informace nepodařilo se žalovaným žádným způsobem spojit, nemá tedy žádné konkrétní informace od žalovaného. Žalovaný však zřejmě nestuduje a začal si vydělávat, což lze dovodit i z toho, že matka žalovaného žalobce následně vyzvala k ukončení placení výživného. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Žaloba s výzvou k vyjádření byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne [datum]. Vzhledem k nečinnosti žalovaného soudu nezbylo, než ve věci nařídit jednání. Předvolání k jednání soudu bylo žalovanému doručeno postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení tohoto jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Z potvrzení o studiu vystaveného [ulice] školou [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec] bylo zjištěno, že žalovaný byl žákem uvedené školy v době od [datum] do [datum] a v době od [datum] do [datum]. Ze zpráv zaslaných prostřednictvím elektronické pošty bylo zjištěno, že matka žalovaného sdělila žalobci dne [datum], že žalovaný neudělal zkoušku z účetnictví a se školou končí. Dne [datum] sdělila matka žalovaného žalobci, že obdržela částku [částka] a že neví, zda tuto částku žalobce nezaslal omylem a zda ji nechce vrátit. Dále sdělila, že žalovaný bydlí v [obec], od října by snad měl pracovat na lezecké stěně na recepci. Dle § 910 odst. 1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soudy při svém rozhodování obecně vycházejí z toho, že pokud je dítě žákem či studentem vzdělávacího zařízení, jehož absolvováním dosáhne vyššího stupně vzdělání či speciální odbornosti, není schopno se samo živit a vyživovací povinnost trvá. V posuzované věci bylo prokázáno, že žalovaný získával kvalifikaci pro výkon budoucího povolání jako žák [ulice] školy [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec], a to až do [datum], kdy přestal být žákem uvedené školy. K závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému trvá, by bylo možno dospět, pokud by bylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaný je i v době po [datum] žákem či studentem vzdělávacího zařízení, jehož absolvováním zvyšuje své možnosti uplatnění na trhu práce. Břemeno tvrzení a důkazní břemeno v tomto směru nese osoba, které má na výživné právo, tj. v daném případě žalovaný. Ten byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že si dále zvyšuje již dosaženou kvalifikaci. Za tohoto stavu nelze než dospět k závěru, že je věcí žalovaného, aby si sám našel uplatnění na trhu práce. Ve smyslu ust. § 911 o.z. je nutno na žalovaného pohlížet jako na osobu, která je schopna sama se živit. Vzhledem k této skutečnosti soud návrhu žalobce na zrušení vyživovací povinnosti vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se tohoto práva vzdal, a proto soud rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.