109 C 22/2021-21 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 23. 7. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. ode dne podání návrhu do zaplacení a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 9. 4. 2021 smlouvu o smlouvě budoucí o prodeji nemovitostí. Předmětem prodeje měly být nemovitosti ve vlastnictví žalované, a to stavební parcela [číslo] jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a pozemkové parcely [číslo] všechny v [katastrální uzemí]. Na základě smlouvy zaplatil žalobce žalované zálohu 150 000 Kč s tím, že bylo ujednáno, že k uzavření vlastní kupní smlouvy dojde nejpozději dne 31. 12. 2022. Již po uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí si žalobce zajistil možnost financování kupní ceny, a proto vyzval žalovanou k uzavření kupní smlouvy. Žalovaná však na jeho výzvy nereagovala, respektive se uzavření kupní smlouvy s poukazem na nejrůznější důvody vyhýbala. Žalobce se vzhledem k nedostatkům smlouvy o smlouvě budoucí nemůže domáhat uložení povinnosti žalované uzavřít kupní smlouvu, a proto ji vyzval předžalobní výzvou ze dne 24. 6. 2021 k vrácení složené zálohy 150 000 Kč, a to nejpozději do 5. 7. 2021 s tím, že v opačném případě se obrátí na soud. Žalovaná si předžalobní výzvu nepřevzala. Při jednání soudu dne 1. 12. 2021 vzal žalobce žalobu co do dlužné jistiny ve výši 150 000 Kč částečně zpět. Trval však na tom, aby mu byly přiznány úroky z prodlení. Soudu následně sdělil, že mu žalovaná částku 150 000 Kč zaplatila dne 16. 9. 2021. K jednání soudu dne 17. 12. 2021 se účastníci nedostavili. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Se zřetelem k částečnému zpětvzetí žaloby ve vztahu k dlužné jistině postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I.). Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce poté, kdy žalovaná neposkytla součinnost k uzavření kupní smlouvy, ke kterému se zavázala v rámci smlouvy o smlouvě budoucí, vyzval žalovanou dopisem zaslaným na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o smlouvě budoucí k vrácení zaplacené zálohy ve výši 150 000, a to nejpozději do 5. 7. 2021. Protože na výzvu nebylo řádně a včas reagováno (opak žalovaná netvrdila ani neprokázala), byla podána žaloba v této věci, kterou se žalobce mj. domáhal zaplacení úroku z prodlení. Soud vychází z toho, že žalovaná byla na základě výzvy žalobce povinna částku 150 000 Kč vrátit nejpozději dne 5. 7. 2021, od následujícího dne je žalovaná se splněním své povinnosti v prodlení. Žalobce proto oprávněně požadoval úrok z prodlení za dobu ode dne podání žaloby (tj. od 23. 7. 2021) do doby, kdy od žalované částku 150 000 Kč obdržel (16. 9. 2021). Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V případě prodlení vzniklého ve druhém pololetí roku 2021 činí výše úroku 8,5 % p. a. Úrok z prodlení z částky 150 000 Kč za dobu od 23. 7. 2021 do 16. 9. 2021 proto činí 1 956,20 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna žalobci na úroku z prodlení zaplatit. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Žalovaná zaplacením dluhu po zahájení řízení v této věci zavinila, že žalobce musel vzít žalobu zpět. Žalovaná tak je povinna nahradit žalobci náklady tohoto řízení. Tyto spočívají v poměrné části soudního poplatku, která nebude žalobci soudem vrácena (20 % z částky 7 500 Kč, tj. 1 500 Kč). Dále má žalobce právo na náklady právního zastoupení ve výši odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb. Konkrétně jde o odměnu za 1 úkon právní služby (sepis žaloby), která z hodnoty předmětu sporu 150 0000 Kč činí 7 100 Kč (§ 7 vyhlášky), a poloviční odměnu za další úkon právní služby (předžalobní výzva k plnění), která činí 3 550 Kč (§ 11 odst. 2 vyhlášky). Dále jde o paušální náhradu hotových výloh za uvedené úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky). Žalobce dále zaplatil z uvedených částek DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně byla částka 11 250 Kč, daň činila 2 362,50 Kč. Na nákladech řízen zaplacených advokátovi tak má žalobce právo na částku 13 612,50 Kč. Konečně v souvislosti s účastí při jednání soudu dne 1. 12. 2021 vzniklo žalobci právo na paušální náhradu ve výši 300 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 15 412,50 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Dle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, i v případě, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Žalobce na soudním oplatku zaplatil 7 500 Kč, soud rozhodl o vrácení poplatku sníženého o 20 %, tj. poplatku ve výši 6 000 Kč.