119 C 34/2020-28 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 45.000 Kč. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa] (dále jen dlužník). Současně insolvenční soud povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil žalobce. Dne [datum] uzavřel dlužník s žalovaným písemnou smlouvu o důchodu podle ust. § 2701 a násl. občanského zákoníku. Předmětem smlouvy byl závazek žalovaného jako plátce platit dlužníkovi jako příjemci důchod ve výši 1.500 Kč měsíčně po dobu trvání insolvenčního řízení formou splátkového kalendáře. V souladu s ust. § 392 odstavec 3 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném ke dni [datum], doložil dlužník smlouvu o důchodu insolvenčnímu soudu jako doklad o příjmech umožňujících schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V souladu s citovaným ustanovením byla smlouva uzavřena v písemné podobě s úředně ověřenými podpisy. S ohledem na předloženou smlouvu o důchodu a peněžitý příjem dlužníka ze smlouvy vyplývající bylo dlužníkovi schváleno oddlužení usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka], a to plněním splátkového kalendáře a ve výroku VII. bylo žalovanému uloženo, aby důchod ve výši 1.500 Kč měsíčně vyplácel po doručení usnesení k rukám žalobce. I s ohledem na skutečnost, že žalovaný svoji povinnost neplnil, neměl dlužník dostatečné příjmy pro plnění splátkového kalendáře a insolvenční soud jeho oddlužení usnesením ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka] zrušil a na majetek dlužníka prohlásil konkurs. Oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře bylo zahájeno v září 2017 (první splátka měla být uhrazena ke dni [datum]) a trvalo celkem 30 měsíců až do února 2020. Za tuto dobu měl žalovaný uhradit k rukám žalobce 30 splátek důchodu po 1.500 Kč, celkem tedy 45.000 Kč. Žalovaný však neuhradil ani jednu splátku. Po prohlášení konkursu na majetek dlužníka vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky 45.000 Kč do majetkové podstaty dlužníka. Předžalobní výzva byla zaslána doporučeně na adresu žalovaného dne [datum]. I přes písemnou výzvu žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalovaný dopisem ze dne [datum] sdělil insolvenčnímu soudu, že smlouvu o důchodu zrušil ústní dohodou s dlužníkem v září 2017. Dle žalobce nelze však smlouvu o důchodu zrušit ústní formou, když shora citované ust. § 392 odstavec 3 insolvenčního zákona vyžaduje pro předmětnou formu smlouvy o důchodu písemnou formu a navíc s úředně ověřenými podpisy účastníků, a to s ohledem na ust. 564 občanského zákoníku, podle kterého vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě, tj. uzavření takové ústní dohody by s ohledem na § 564 o.z. bylo neplatné. Vzhledem k nepřítomnosti žalovaného při prvním nařízeném jednání soudu navrhl žalobce vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání spolu s žalobou mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne [datum]. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. <i>Dle § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</i> Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání jsou splněny. Povaha sporu vydání takového rozsudku nevylučuje, když rozhodnutím soudu nedochází ke vzniku, změně ani zrušení právního poměru mezi účastníky. Ve věci by pak bylo možno uzavřít a schválit smír. Žalovaný byl k jednání soudu předvolán více jak 10 dnů před tímto jednáním. Jednání dne [datum] bylo prvním jednáním ve věci, které se konalo. V předvolání byl žalovaný poučen o následcích nedostavení se k jednání. Žalovaný se přesto k jednání bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl rozsudkem pro zmeškání, přičemž vycházel z toho, že skutková tvrzení obsažená v žalobě jsou nesporná. Přisouzená částka představuje dluh ze smlouvy o důchodu uzavřené mezi žalovaným a dlužníkem, jehož je žalobce soudem ustanoveným insolvenčním správcem. Lhůta k plnění byla ve výroku I. rozsudku stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce však náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl výrokem II. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce je v tomto řízení osvobozen od soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/191 Sb., o soudních poplatcích). Poplatková povinnost tak podle výsledku řízení přechází na žalovaného (§ 2 odst. 3 cit. zák.). Soud proto uložil žalovanému výrokem III. rozsudku povinnost zaplatit státu soudní poplatek, jehož výše byla určena podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.