14 C 163/2020-66 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 7. 2020 se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaní jsou dle výpisu z katastru vlastníkem předmětných pozemků, které vznikly historicky z pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] pro k. ú. [obec] a dalších parcel zapsaných na knihovní vložce [anonymizováno] pro k. ú. [obec], kde se nacházela stavba pro bydlení – rodinný dům [adresa]. Podle pozemkové knihy – oddílu B byl [jméno] [příjmení] vlastníkem parcely č. [anonymizována dvě slova] pro k. ú. [obec]. [jméno] [příjmení] byl osobou židovského původu a zahynul v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne [datum]. [jméno] [příjmení] byl právním předchůdcem žalobce a otcem [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který v červnu 1939 opustil území protektorátu. Žalobce je na základě notářského usnesení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] od [příjmení] [příjmení] ze dne 24. 1. 2002 universálním dědicem svého biologického otce [jméno] [příjmení], který zemřel dne 3. 1. 2002 ve stáru [příjmení] [příjmení], [země]. Žalobce je vnukem a právním nástupcem [jméno] [příjmení]. Dne 23. 12. 1953 byla část nemovitostí zapsaná na knihovní vložce [anonymizováno] pro k. ú. [obec], konkrétně parc. č. st. [anonymizováno], dům [adresa] a louka p. [číslo] vyvlastněna státem ve prospěch [územní celek]. V roce 1954 byly nemovitosti převedeny do vlastnictví [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno], národní podnik [obec]. Nikdy nedošlo k převodu vlastnictví z [jméno] [příjmení] na stát či jinou osobu ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] k. ú. [obec] (nyní [parcelní číslo]) a [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. [anonymizována dvě slova] pro [stát. instituce] ohlásila bez listinných důkazů dne 18. 9. 2006 [stát. instituce], [anonymizováno] [obec], že mu přísluší právo hospodaření s objektem bydlení [adresa] na pozemku č. st. [anonymizováno]. Na stavbu [adresa] (tzv. [anonymizováno]) bylo vydáno povolení k odstranění stavby dne 16. 9. 2004 a stavba byla odstraněna. Nabývací titul ve prospěch [anonymizována dvě slova] pro [stát. instituce] je nejasný a neexistuje. [anonymizována dvě slova] pro [stát. instituce] následně kupní smlouvou ze dne 19. 12. 2008 zcizilo nemovitosti t. č. vedené na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], konkrétně budovu [adresa] na parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] ve prospěch kupujícího společnosti [právnická osoba] Tato smlouva nebyla v rozporu s § 22 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. schválena ministerstvem financí a je proto absolutně neplatná. Nebyla dále prokázána trvalá nepotřebnost nemovitostí pro stát dle § 21 z. č. 219/2000 Sb. Žalovaní poté získali pozemek p. [číslo] [parcelní číslo] na základě kupní smlouvy ze dne 26. 10. 2012 od prodávajícího [právnická osoba] Otec žalobce [jméno] [příjmení] uplatnil dne 26. 4. 1995 prostřednictvím právního zástupce restituční nárok na pozemky, který nebyl nijak vyřízen. O nároku byl informován stát, tj. právní předchůdce žalovaných. Otec žalobce uplatnil rovněž nárok podle zákona č. 212/2000 Sb. Za tohoto stavu lze tedy usuzovat absenci dobré víry žalovaných. Žalobce adresoval dne 23. 5. 2011 právnímu předchůdci žalovaných společnosti [právnická osoba] dopis, ve kterém informoval o svém vlastnickém nároku. Nový občanský zákoník poskytl skutečným vlastníkům nemovitostí příležitost se bránit protiprávnímu odejmutí vlastnického práva. Žalobce tak učinil dne 10. 6. 2014 dopisem adresovaným žalovanému čl. 1. Žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Nikdy nedošlo k převodu vlastnictví z [jméno] [příjmení] na stát či jinou osobu ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] (nyní [parcelní číslo]) a [parcelní číslo] k. ú. [obec]. Žalobce se proto domáhá určení, že je vlastníkem těchto pozemků. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že na základě trhové smlouvy ze dne 21. 11. 1929 nabyl předmětné pozemky pan [jméno] [příjmení], který vlastnictví pozemků pozbyl na základě dekretů prezidenta republiky z roku 1945, což je patrné z přídělové listiny vydané Okresním národním výborem ve [obec] dne 3. 8. 1954 čj. [anonymizováno] [číslo], na základě které pozemky po původních přidělencích nabyl do vlastnictví [anonymizována dvě slova] a do správy [anonymizováno], národní podnik. Na základě administrativní dohody ze dne 27. 12. 1957 nabylo pozemky do správy [stát. instituce] a na základě smlouvy o bezúplatném převodu příslušnosti hospodaření ze dne 27. 1. 2001 nabylo příslušnost k hospodaření s pozemky [anonymizována dvě slova] pro [stát. instituce] [anonymizována dvě slova]. Vlastnictví státu trvalo nepřetržitě až do roku 2008. Restituční nárok k pozemkům nebyl uplatněn. Navíc na majetek, který přešel na stát podle dekretů prezidenta republiky před rokem 1948, se restituční předpisy vůbec nevztahují. V roce 2008 byly pozemky na základě kupní smlouvy ze dne 19. 12. 2008 převedeny do vlastnictví společnosti [právnická osoba] Kupní smlouva byla dne 4. 5. 2009 schválena ministerstvem životního prostředí a společnost [právnická osoba] byla dne 18. 6. 2009 zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník pozemků. Tato společnost kupní smlouvou ze dne 26. 10. 2012 převedla pozemky do vlastnictví žalovaných. Žalobce tvrdí, že měl dopisem ze dne 10. 6. 2014 uplatnit vůči žalovanému [číslo] své vlastnické právo k pozemkům. Žalovaný si není vědom, že by od žalobce takový dopis kdy obdržel a ve svém archivu jej nedohledal. Žalobci vlastnické právo k pozemkům svědčit nemůže. Skutečným důvodem podání žaloby je spíše pokus omezit žalované v nakládání s jejich majetkem. Žalobce se dopisem ze dne 29. 8. 2020 adresovaným [stát. instituce] pokusil s odkazem na podanou žalobu a své tvrzené vlastnictví pozemků„ vzít zpět“ podnět žalovaných k pořízení změny územního plánu ve vztahu k pozemkům. Námitka neplatnosti smlouvy z roku 2008 není důvodná, neboť u pozemků ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu se vyžaduje místo souhlasu ministerstva financí souhlas ministerstva životního prostředí, který byl udělen. Žalovaní jsou vlastníky pozemků, jelikož jim svědčí řada platných nabývacích titulů. I kdyby některý z původních převodů mohl být zpochybněn, což je vyloučeno, stali se žalovaní vlastníky pozemků, a to buď jejich nabytím od nevlastníka na základě dobré víry anebo na základě vydržení Není dána jediná okolnost, která by dobrou víru žalovaných mohla zpochybňovat. Žalovaní a jejich právní předchůdci měli pozemky v nepřetržité oprávněné držbě po dobu přesahující 10 let. Své vlastnické právo nikdy nepozbyli. Nic by na tom neměnila ani skutečnost, pokud by žalobci nebo jeho právním předchůdcům ve vztahu k pozemkům svědčil restituční nárok. Existence restitučního nároku nezakládá vlastnické právo k pozemkům, ale jen možnost domáhat se jejich vydání zvláštním postupem dle příslušných restitučních předpisů. Teprve rozhodnutí o vydání zakládá konstitutivním způsobem vlastnické právo restituenta. Všechny lhůty pro uplatnění restitučních nároků již uplynuly. Žalobce se podanou žalobou pokouší obejít dědické řízení nebo speciální právní úpravu dle restitučních předpisů. Žaloba současně představuje šikanózní výkon práva. To vylučuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 31. 5. 2021. Žalobce požádal o odročení tohoto jednání s tím, že je stále infekční na [anonymizována dvě slova] a doložil protokol o pozitivním [anonymizováno] výsledku testu [anonymizováno], který měl být vydán laboratoří společností [právnická osoba] Žalobce žádal ze stejného důvodu o odročení jednání nařízených na 22. 3. 2021 a 3. 5. 2021, přičemž doložil protokoly o výsledku testu, které měly být vydány stejnou laboratoří. Soud jednání z 22. 3. 2021 a následně z 3. 5. 2021 odročil a vyžádal zprávu od společnosti [právnická osoba], zda protokoly o výsledku testů předložené žalobcem byly vydány touto laboratoří a zda jejich obsah odpovídá provedeným vyšetřením. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že listiny předložené žalobcem nesou zdánlivě známky dokumentu, který laboratoř vydává, ale tyto listiny nebyly laboratoří vydány, neboť v národní databázi ISIN (informační systém infekční nemoci) nelze najít, že by kdy v minulosti prováděli testování osoby se jménem žalobce a číslem pojištěnce [číslo], v národním systému eŽádanek neexistuje žádanka s číslem, na kterou je v dokumentu odkazováno a pod kódem uvedeným v dokumentu evidují zcela jiný výsledek testu provedený jiné osobě v jiném dni. S ohledem na zprávu společnosti [právnická osoba] bylo žalobci soudem sděleno, že jeho žádosti o odročení jednání se nevyhovuje a jednání bude konáno. Žalobce se k jednání nedostavil, proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo ve věci jednáno a rozhodnuto bez přítomnosti žalobce. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy pozemkovou knihou - knihovní vložkou [číslo] přídělovou listinou ze dne 3. 8. 1954, administrativní dohodou o převodu správy národního majetku ze dne 27. 12. 1957, smlouvou