14 C 252/2020-33 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalobce na základě smlouvy o [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] ze dne [datum] dodal žalovanému do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] elektřinu. Za tuto službu se žalovaný zavázal zaplatit dohodnutou cenu, která mu byla vyfakturována fakturou [číslo] na částku [částka] splatnou [datum] a fakturou [číslo] na částku [částka] splatnou [datum]. Dále byl žalovanému vyfakturován poplatek za upomínku [částka], náklady spojené s přerušením dodávky [částka] a poplatek za odpojení [částka]. Poplatek za opětovné připojení žalobce nepožaduje. Celkovou částku [částka] žalovaný nezaplatil ani po předžalobní upomínce, která mu byla zaslána na poslední doručovací adresu, kterou žalobci sdělil [datum]. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> Ve věci byly provedeny důkazy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ceníkem poplatků, výzvou před přerušením dodávek, fakturami dle žaloby, výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum] a podacím archem z téhož dne. Po provedeném řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], na základě které žalobce dodával žalovanému do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] elektřinu. Žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu hradit smluvenou cenu a platit poplatky dle ceníku. Protože žalovaný platby řádně nehradil a nezaplatil ani po upomínkách, byla mu zaslána výzva před přerušením dodávek ze dne [datum]. Za upomínku mu byla vystavena faktura na poplatek po [částka]. S ohledem na přerušení dodávky byly žalovanému vystaveny dle ceníku faktury na částku [částka] za náklady spojené s přerušením dodávky ([datum]) a na částku [částka] za poplatek za odpojení ([datum]). Žalovaný odebral elektřinu, která mu byla po odečtení záloh vyfakturována za období od [datum] do [datum] fakturou na částku [částka] splatnou [datum] a za období od [datum] do [datum] fakturou na částku [částka] splatnou [datum]. Dle žalobce na tyto faktury žalovaný nezaplatil žádnou částku. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdil a neprokázal, že by faktury zaplatil. Žalobce svou povinnost ze smlouvy uzavřené mezi účastníky splnil, je na žalovaném, aby splnil povinnost zaplatit dohodnutou cenu a poplatky. Protože nebylo tvrzeno, že by se tak stalo, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci celkovou částku ve výši [částka] ([anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [částka]). Žalovaný se dostal do prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti faktury, proto je povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v rozsahu uvedeném ve výroku shora. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku [částka] za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby [částka] a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby [částka] Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka [částka]. Daň činí [částka]. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno [částka]. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby za elektřinu (popř. za plyn) soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované strany, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne [datum] judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za elektřinu dodávanou do domácnosti a za poplatky, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení nebyly soudu tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.