16 C 114/2021-19 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení, zahájeného na návrh doručený zdejšímu soudu dne 05.08.2021, je zaplacení částky 1.524 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný dne 21.05.2021 cestoval autobusem linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobcem, přičemž se při přepravě nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, proto po něm žalobce požaduje úhradu částky 1.500 Kč, představující přirážku k jízdnému (smluvní pokutu) za přepravu bez platné jízdenky a jízdné 24 Kč. Návrh společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovanému doručen postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 08.11.2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě (návrhu) ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 25.11.2021. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou, provozovanou žalobcem, přičemž při kontrole dne 21.05.2021 ve [údaj o čase] hod. (autobus linka [anonymizováno]) neměl k dispozici platný jízdní doklad. Přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč ani jízdné ve výši 24 Kč nezaplatil. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě, naposledy upomínkou ze dne 19.07.2021. Výše uvedená zjištění učinil soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole, ze smluvních přepravních podmínek, tarifu Pražské integrované dopravy a z předžalobní výzvy s potvrzením o jejím odeslání. <i>Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoník, se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> Soud vzal v daném případě z předložených listin za prokázané, že žalovaný použitím dopravního prostředku, provozovaného žalobcem, uzavřel smlouvu o přepravě. Byl proto povinen zaplatit stanovené jízdné. Protože žalovaný tuto povinnost včas nesplnil (opak nebyl tvrzen ani prokázán), vznikla mu povinnost zaplatit vedle jízdného rovněž přirážku (viz § 7 odst. 5 vyhl. č. 175/2000 Sb.). Výše přirážky je stanovena smluvními přepravními podmínkami. Žaloba proto byla shledána důvodnou a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky byl žalobci rovněž přiznán úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství 1.524 Kč činí 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 200 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Rozsudek byl odůvodněn dle § 157 odst. 1 a 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.