19 C 300/2021-14 — Okresní soud v Trutnově

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 17.251 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora jako dlužné částky z nesplacené půjčky, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne 11. 3. 2011 na základě smlouvy o půjčce č. 497429876. Právní předchůdce žalobce takto poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku splatit věřiteli spolu s poplatkem ve výši 7.251 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 954 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.697 Kč, a to v 45 hotovostních týdenních splátkách po 384 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 1. 2012. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy. Právnímu předchůdci žalobce v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části zápůjčky. Sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017, a to s účinky k 15. 5. 2017. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 17.251 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč a dlužného poplatku ve výši 7.251 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné jistiny a poplatku, domáhá se žalobce vedle přiznání dlužné jistiny a poplatku též přiznání úroku ve sjednané výši a zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny za dobu prodlení, tedy z části žalobcem již zkapitalizované a dále do budoucna ode dne následujícího po postoupení pohledávek do zaplacení. 2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 22. 11. 2021. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. 3. Soud vzal na základě provedeného dokazovaní listinnými důkazy předloženými žalobcem za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená shora. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o půjčce č. 497429876 se smluvními podmínkami, z tabulky umoření, ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání a z předžalobní upomínky ze dne 26. 4. 2021 s dokladem o odeslání. <i>4. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je třeba je věci aplikovat právní úpravu účinnou do 31.12.2013, tj. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.).</i> <i>Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>Dle § 524 odst. 1 obč. zák.věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> 5. Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je co do částky 17.251 Kč s požadovaným úrokem z prodlení důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ke vzniku smluvního vztahu, a to uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný měl tyto peněžní prostředky vrátit způsobem a ve lhůtách stanovených smlouvou. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku, která je žalobou uplatněna, zaplatil. Žalobce doložil výši dlužné jistiny a sjednaného poplatku, které v tomto řízení vymáhá. Tyto uplatněné nároky mají oporu ve smlouvě a smluvních podmínkách. Žalobci přísluší i úrok z prodlení z dlužné jistiny, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 6. Jiného názoru je soud ohledně uplatněného nároku na kapitalizovaný úrok ve výši 11.178,90 Kč, tj. na úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.000 Kč počítaný od 20. 1. 2012, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 15. 5. 2017 a dále úroku ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny 10.000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Dle čl. 3 smluvních podmínek k předmětné smlouvě o půjčce výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu článku 20 věta první Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21 %. Strany se současně dohody, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Dle článku 20 smluvních podmínek tato Smlouva je uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu této Smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky (jak je specifikováno na straně 1 Smlouvy). Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti Smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Z výše uvedeného je zjevné, že žalobcem uplatněný nárok na úrok ve výši 21 % ročně z nesplacené jistiny půjčky za dobu ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky nemá oporu ve smlouvě a smluvních podmínkách, proto soud v této části žalobu zamítl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci převážně úspěch (ohledně žalované jistiny s poplatkem), neúspěch měl jen v poměrně nepatrné části (v části příslušenství představující řádný úrok z půjčky), a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Zástupce žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 900 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1.200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno žalobci 2.252 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.