6 C 30/2021-26 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 30.10.2020 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky 28 605 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění návrhu uvedl, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] smlouvu o půjčce [číslo] na 15 000 Kč, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Žalovaný nesplnil smluvní závazky a žalobce, kterému původní věřitel svou pohledávku postoupil, proto požaduje zaplacení dlužné jistiny 13 496,79 Kč, poplatku ve výši 11 284,21 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 188,63 Kč, úroků z úvěru ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny za dobu od 23.9.2016 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 490,66 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,05% ročně z dlužné jistiny rovněž za dobu od 23.9.2016 do zaplacení. Dále žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO] další smlouvu o půjčce [číslo] na 6 000 Kč, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Žalovaný ani v tomto případě nesplnil smluvní závazky a žalobce, kterému původní věřitel svou pohledávku postoupil, proto z této smlouvy požaduje zaplacení dlužné jistiny 2 298,08 Kč, poplatku ve výši 1 525,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 525,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny rovněž za dobu od 23.9.2016 do zaplacení. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v jeho nepřítomnosti. 3. S ohledem na dobu uzavření obou smluv je nutno ve věci aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 4. Ve věci bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a to smlouvami o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum] vždy včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.9.2016 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 22.9.2016 a předžalobní výzvou ze dne 16.2.2018. Uvedenými listinami bylo prokázáno, že ve dnech [datum] a [datum] byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], [IČO] a dlužníkem - žalovaným. Žalovaný byl v obou smlouvách identifikován uvedením jména, příjmení, místa bydliště a rodného čísla. Na uzavřené smlouvy je nutno pohlížet jako na smlouvy spotřebitelské. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dle smlouvy ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a dle smlouvy ze dne [datum] další prostředky v částce 15 000 Kč. V obou případech žalovaný uvedené finanční prostředky převzal v hotovosti při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 6 000 Kč vrátit i poplatek ve výši 3 984 Kč, celkem tedy částku 9 984 Kč. Poplatek v této smlouvě nebyl blíže specifikován. Spolu s půjčenou částkou 15 000 Kč se žalovaný rovněž zavázal k úhradě poplatku ve výši 12 541 Kč, který sestával z úroku 1 916 Kč, administrativní činnosti 2 850 Kč a hotovostního inkasa splátek 7 775 Kč, tj. vrátit celkem částku 27 541 Kč. Poplatek je přímo v obou smlouvách vyčíslen jasným a srozumitelným způsobem a žalovanému tak bylo jednoznačně známo, jaké částky se zavázal vrátit. Celková částka 9 984 Kč ze smlouvy ze dne 24.1.2006 měla být zaplacena v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Dle žalobce žalovaný nesplácel dluh řádně a včas a dosud z této smlouvy nezaplatil částku 3 824 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 2 298,08 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 525,92 Kč. Částka 27 541 Kč ze smlouvy ze dne [datum] měla být zaplacena v 60 týdenních splátkách po 460 Kč s tím, že poslední splátka činí 401 Kč. Dle žalobce žalovaný ani tuto půjčku nesplácel řádně a včas a dosud tak neuhradil částku 24 781 Kč, kterou žalobce rozpočítává na dlužnou jistinu ve výši 13 496,79 Kč a dlužný poplatek 11 284,21 Kč. Žalovaný netvrdí ani neprokazuje, že by platbu provedl ve větším rozsahu, než je tvrzeno žalobcem. Protože žalovaný své povinnosti ze smluv nesplnil řádně a včas, uplatnil žalobce v souladu s ustanovením 517 obč. zák.. nárok na zákonný úrok z prodlení za dobu do 22.9.2016 a to u smlouvy z [datum] v kapitalizované výši 2 414,94 Kč a za dobu od 23.9.2016 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7 procentních bodů a platné vždy k l. dni kalendářního pololetí, ve kterém prodlení trvá. U smlouvy ze dne [datum] uplatnil žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný do dne 22.9.2016 částkou 3 490,66 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 7,05% ročně z dlužné jistiny za dobu od 23.9.2016 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že žalobce se stal ve věci aktivně legitimovaným. Soud proto žalobě ohledně částek 3 824 Kč a 24 781 Kč s úrokem z prodlení, jak je uveden ve výroku I. a III. rozsudku vyhověl. 5. K jinému závěru soud dospěl, pokud se jedná o požadovaný úrok z půjčky ze smlouvy ze dne [datum], který byl do 22.9.2016 kapitalizován částkou 7 188,63 Kč a dále požadován ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a dle čl. 3 těchto podmínek je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba s tím, že se strany dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu čl. 20 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 20 smluvních podmínek bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. 6. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 541 Kč, přičemž ve smlouvě bylo výslovně sjednáno, z jakých částek poplatek sestává. Na úrok připadala částka 1 916 Kč. Výše poplatku byla ovlivněna tím, že žalovaný zvolil hotovostní inkaso splátek. Jak bylo uvedeno shora, výše tohoto poplatku včetně úroku stanoveného pevnou částkou byla sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem a žalovaný si byl vědom, jakou celkovou částku bude povinen zaplatit a za těchto podmínek se rozhodl smlouvu uzavřít. Další ujednání týkající se doby trvání smlouvy, úrokových sazeb a případného dalšího úročení smlouvy v případě prodlení s úhradou splátek jsou obsažena ve smluvních podmínkách. V záhlaví smlouvy je uvedeno, že smluvní podmínky jsou uvedeny na zadní straně formuláře smlouvy o půjčce. Zadní strana smlouvy však obsahuje pouze„ další ustanovení“, podpis žalovaného, datum a místo uzavření smlouvy a předtisk pro odstoupení od smlouvy. Ve skutečnosti smluvní podmínky tvoří samostatnou listinu o dvou stranách a obsahují 25 článků bez označení jejich obsahu, přičemž smlouva sama na tyto smluvní podmínky s výjimkou záhlaví nijak neodkazuje. 7. Ústavní soud v nálezu I ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 přitom konstatoval, že obchodní podmínky slouží k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat údaje technického a vysvětlujícího charakteru, nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné a složité formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a u kterých je předpoklad, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou. V opačném případě si dodavatel nepočíná v právním vztahu poctivě a takovémuto jednání nelze přiznat právní ochranu. Ústavní soud učinil závěr, že v rámci spotřebitelských smluv ani ujednání zakládající smluvní pokutu nemohou být součástí obchodních podmínek, nýbrž pouze spotřebitelské smlouvy samotné. Tím spíše je nezbytné, aby součástí smlouvy bylo ujednání o úroku, který nelze dovozovat složitým výkladem smluvních podmínek, jak to činí žalobce. Úrok z půjčky nebyl v daném případě sjednán roční sazbou do zaplacení, ale pevnou částkou a prodlení žalovaného se splácením půjčky je sankcionováno úrokem z prodlení. Co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 7 188,63 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 13 496,79 Kč za dobu od 23.9.2016 do zaplacení ze smlouvy ze dne 29.11.2012 byla proto žaloba zamítnuta. 8. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny, od které se odvíjí výše nákladů řízení. Úspěch měl i co do úroku z prodlení a neúspěšný byl pouze co do úroku z půjčky. Ve věci takto úspěšný žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Při rozhodování o výši nákladů soud dovodil, že v daném případě jsou splněny podmínky pro postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a