9 C 277/2021-65 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 10. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce dne 4. 7. 2017 uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které se žalovanému zavázal na jeho běžný účet č. [bankovní účet], zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 19. 6. 2015, poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Tato smlouva byla uzavřena elektronickým úkonem v aplikaci [anonymizováno] žalovaného v souladu s ustanovením čl. I., odst. 1 smlouvy. Práva a povinnosti vztahující se ke kontokorentnímu účtu se dle čl. I. odst. 4 rámcové smlouvy dále řídí ustanoveními rámcové smlouvy a obchodními podmínkami k rámcové smlouvě. Dle čl. V. odst. 1 smlouvy byly její součástí též obchodní podmínky ke smlouvě. V čl. I. odst. 3 smlouvy bylo uvedeno, že„ Úvěrový rámec se poskytuje na dobu jednoho roku počínaje následujícím dnem ode dne Autorizace Smlouvy. V případě, že tato Smlouva nebude jednou ze smluvních stran písemně vypovězena dle čl. IX, odst. 1 Obchodních podmínek, doba poskytnutí Úvěrového rámce bude obnovena ode dne následujícího po dni, kdy měla skončit jeho účinnost, a to na dobu jednoho roku a za podmínek platných ke dni předcházejícímu obnově. Ustanovení předchozí věty platí i pro případnou další obnovu doby poskytnutí úvěru.“ Za sjednání závazku banky poskytnout za podmínek uvedených ve smlouvě peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce byl žalovaný dle čl. II. odst. 4 smlouvy povinen uhradit bance odměnu ve výši stanovenou v sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby [právnická osoba] Poplatek za přistavení úvěrového rámce činil ke dni podpisu smlouvy 400 Kč. V čl. II. odst. 1 smlouvy se žalovaný zavázal platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v sazebníku dle tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3 % p.a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. Výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena 7,8 % p.a. a po celou dobu účinnosti smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby zvýšené o 0,5 % p. a. dle tarifu„ Roční 1“. V čl. III. odst. 8 smlouvy bylo dále uvedeno, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků, je povinen hradit bance roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Výše zákonného úroku z prodlení je 8,05 % p.a. Úroky z úvěru a úroky z prodlení byly dle čl. III. odst. 5 a 6 obchodních podmínek ke smlouvě vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a byly bankou připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Článek IX. odst. 6 obchodních podmínek stanovil, že“ Po ukončení smluvního vztahu se ustanovení Smlouvy včetně jejích součástí a dokumentů, na které se smlouva odkazuje, použijí na vypořádání závazků a pohledávek ze Smlouvy vzniklých.“ V souladu s čl. IX. odst. 1 obchodních podmínek zaslal žalobce žalovanému na jeho adresu pro doručování i na adresu trvalého pobytu výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 30. 4. 2018, na základě které byla smlouva ke dni 4. 7. 2018 ukončena a od 5. 7. 2018 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalovaný si výpověď nepřevzal. Dlužná částka se po vypovězení smlouvy snížila o příjem v částce 3 000 Kč dne 10. 6. 2019. Žalobce eviduje za žalovaným z titulu poskytnutého kontokorentního úvěru celkový dluh ve výši 13 972,54 Kč. Dále žalobce požadoval úrok ve výši 8,3 % p.a. z dlužné částky 13 972,54 Kč za období od 1. 6. 2021 do zaplacení a zákonný rok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z dlužné částky 13 972,54 Kč za období od 1. 6. 2021 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 12. 11. 2021. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vedl pro žalovaného na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 19. 6. 2015 bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dne 4. 7. 2017 účastníci uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, jejíž nedílnou součástí rovněž byly obchodní podmínky. Žalovanému byl na jeho účtu č. [bankovní účet] poskytnut úvěrový rámec 10 000 Kč. Žalovaný stvrdil, že se seznámil se smlouvou i podmínkami. Byla dohodnuta úroková sazba 8,3 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru 400 Kč. Dále byly dohodnuty podmínky splácení úvěru. Dopisem ze dne 30. 4. 2018 žalobce smlouvu vypověděl podle čl. IX. odst. 1 obchodních podmínek (právo obou stran smlouvu kdykoliv vypovědět). Výše vymáhané částky a příslušenství je doložena přehledem pohybů na účtu za dobu od 5. 7. 2017 do 31. 5. 2021. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 15. 11. 2018. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o poskytování platebních služeb, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím kontokorentního úvěru s obchodními podmínkami, z výpovědi smlouvy s dodejkami, z transakční historie a z předžalobní upomínky. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tj. v době vzniku smluvních vztahů mezi účastníky. Dle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud po provedeném dokazován dovodil, že žalovaný založil u žalobce bankovní účet. Dle smlouvy o úvěru byl žalovaný oprávněn přečerpat prostředky na účtu do výše 10 000 Kč. Současně se pro případ takového přečerpání zavázal čerpaný úvěr splácet dohodnutým způsobem. Tento závazek nesplnil (opak nebyl tvrzen ani prokázán), a proto žalobce v souladu s obchodními podmínkami smlouvu vypověděl. Žalobce se po žalovaném oprávněně domáhá vrácení přečerpané částky, sjednaného běžného úroku a úroku z prodlení z přečerpaných prostředků. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že prostředky z účtu přečerpal v menším rozsahu, případně že z přečerpané částky a úroků žalobci cokoliv zaplatil. Ze všech uvedených důvodů shledal soud žalobu oprávněnou. Žalobci byl přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s požadavkem žalobce v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci v plném rozsahu úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci konkrétně na nákladech řízení přiznal 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč. Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 2 452 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.