9 C 290/2021-13 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem podaným dne 5. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen„ zákon“), jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona (dále jen„ příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 zákona žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], druh vozidla nákladní automobil do 3,5 t, číslo technického průkazu [anonymizováno], nebylo v období od 8. 8. 2020 do 13. 10. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona žalobce vyzval dne 5. 11. 2020 žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 5 762 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona – těchto bylo celkem 67 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s vyhláškou ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která zákon provádí (dále jen„ vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro vozidlo dle vyhlášky činí 86 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 6 062 Kč uhradit nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost nastala dne 19. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, a to ani přes další výzvy včetně předžalobní upomínky. Proto byla podána žaloba v této věci. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 29. 10. 2021 (žalobci) respektive dne 15. 11. 2021 (žalovanému doručeno společně se žalobou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku postupem dle § 49 odst. 2 o.s.ř.). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 5. 11. 2020 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 5 762 Kč a nákladů uplatnění 300 Kč. Výzva byla odůvodněna tím, že dle údajů, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, nebylo v době od 8. 8. 2020 do 13. 10. 2020 k vozidlu [registrační značka], které bylo dále specifikováno uvedením VIN a čísla technického průkazu, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce tak vyzval žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla k zaplacení částky 6 062 Kč (příspěvek 5 762 Kč za 67 dnů po 86 Kč, náklady uplatnění 300 Kč). Žalobce přitom vycházel z toho, že předmětné vozidlo je nákladní automobil s hmotností do 3,5 tuny. Žalovaný byl vyzván k úhradě uvedené částky ve lhůtě 60 dnů. Následně dopisy ze dne 16. 2. 2021 a 18. 3. 2021 žalobce žalovaného o zaplacení uvedené částky upomenul. Naposledy byl žalovaný k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výzvy k úhradě a z upomínek o zaplacení s dodejkou. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 až 5 cit. zák. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že ve shora uvedeném období bylo k označenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Netvrdil ani neprokázal, že v uvedeném období nemuselo být pojištění odpovědnosti sjednáno, tj. že byla dána některá ze zákonných výjimek. Výše příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním byla určena v souladu s prováděcím předpisem, tj. s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu se žalobou od 20. 1. 2021 (splatnost příspěvku nastala uplynutím lhůty 60 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení příspěvku). O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo