9 C 291/2021-26 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 20. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovaným došlo dne 9. 2. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce č. 315271865. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 960 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 15. 2. 2008. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14. 12. 2012. Žalovaný dlužil na jistině 12 413,92 Kč a na poplatku 8 640,08 Kč. Nejpozději od marného uplynutí lhůty pro zaplacení poslední splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 21 054 Kč (dlužná jistina 12 413,92 Kč a poplatek 8 640,08 Kč). Její příslušenství pak představují kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu do postoupení pohledávky a úrok z prodlení v zákonné výši nabíhající z neuhrazené částky až do jejího zaplacení. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 11. 11. 2021. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitel a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne 9. 2. 2007 smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 53 týdenních splátek po 960 Kč, celkem tedy 50 880 Kč. Částka 20 880 Kč je ve smlouvě označena jakou souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovaným žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 18. 12. 2020 O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 6. 1. 2021. V něm je specifikována výše pohledávky na 21 054 Kč bez příslušenství. V předžalobní upomínce ze dne 29. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 34 836,58 Kč (dluh včetně příslušenství). Uvedené skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. K postoupení pohledávky ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1.1.2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem 50 880 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky v celkové výši 20 880 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru a poplatky za další činnosti věřitele. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje tehdejší právní úpravě. Celková výše poplatků představuje 69,60 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 53 týdnů se taková výše poplatků hrazených nad rámec jistiny může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 20 880 Kč (její dosud nesplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatil vyšší než jím zohledněnou částku. Z dlužné částky byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku 843 Kč. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby v řízení o zaplacení částky přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 2 295 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.