9 C 295/2020-28 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], se sídlem [adresa], [obec], a žalovanou došlo dne 6. 3. 2018 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, což potvrzuje rovněž ust. čl. 7 smlouvy. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 650 Kč s úrokovou sazbou 18,96 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 370 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila částku 8 800 Kč, z toho na jistinu 3 564,34 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 650 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 585,66 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] [rok]. Ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, a to až do jejího úplného zaplacení, dále sjednaný úrok z neuhrazené jistiny ve výši 18,96 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno nic. Žalobce tedy požadoval po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 850 Kč (sestávající z dlužné jistiny a dlužných úhrad), kapitalizovaných úroků ve výši 1 077,84 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 542,07 Kč (kapitalizace byla v obou případech provedena do dne postoupení pohledávky), úroků ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne [datum]. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 10 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že jí byly finanční prostředky vyplaceny v hotovosti obchodním zástupcem úvěrujícího. Žalovaná se zavázala splatit 45 týdenních splátek po 370 Kč, celkem tedy 16 650 Kč. Částka 6 650 Kč je představována úrokem 1 650 Kč (dle článku 1.4 smlouvy jde při zvolené době splácení o úrok v sazbě 35,53 % p.a., přičemž tato sazba byla platná po celou dobu trvání smluvního vztahu), poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 3 000 Kč. V rámci tzv. karty zákazníka byly zaznamenány zjištěné údaje o poměrech zákazníka (zaměstnavatel, příjmy a výdaje domácnosti). Podpisem listiny bylo zákazníkem stvrzeno, že poskytnuté údaje jsou úplné, přesné a pravdivé. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami a z karty zákazníka. Původní věřitel postoupil mj. i pohledávku za žalovanou žalobci. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena výše pohledávky 11 850 Kč. K postoupení došlo smlouvou ze dne [datum] O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení z téhož dne. V něm je specifikována výše pohledávky na 11 850 Kč (bez příslušenství). V předžalobní upomínce ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky 10 291,09 Kč (dluh včetně příslušenství). Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužnicí a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE jako věřitelem. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit 16 650 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o poplatky ve výši 6 650 Kč. Tato částka zahrnuje obchodní úrok z úvěru, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek. Zčásti jde o sjednání úroku v souladu s platným ust. § 2395 o.z., ve zbývající části o sjednání poplatků za specifické činnosti věřitele. Sjednání takových poplatků dle soudu neodporuje platné právní úpravě. Celková výše poplatků se při sjednané lhůtě splacení 45 týdnů může jevit jako nepřiměřeně vysoká (67 % z hodnoty jistiny). Na straně druhé výše poplatků byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna věřiteli na základě smlouvy vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 6 650 Kč (resp. její nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatila vyšší než jím zohledněné částky. Z dlužné jistiny byl žalobci přiznán rovněž úrok z úvěru (ve smlouvě byl sjednán vyšší úrok, než který žalobce v tomto řízení požaduje) a zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tyto úroky částečně kapitalizoval (za dobu do postoupení pohledávky), současně požadoval jejich přiznání až do doby zaplacení dluhu