9 C 296/2021-18 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 18. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobcem jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 23. 12. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 22. 1. 2017. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo bankovního účtu, adresa trvalého pobytu a adresa bydliště, je-li odlišná od adresy trvalého pobytu, e-mailová adresa, číslo mobilního telefonu). Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Souhlas s registrací a vstupem do uživatelského účtu byl podmíněn souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného políčka formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním bezpečnostní SMS, která se považovala za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Žalovaný rovněž při žádosti o úvěr přiložil kopii občanského průkazu, který sloužil k ověření jeho totožnosti. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla žalovanému schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V návaznosti na to byla stranami odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč se splatností dne 22. 1. 2017. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč splatný v den splatnosti úvěru. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, avšak nebyl ani částečně uhrazen, přestože byl žalovaný o plnění opakovaně upomínán. Proto byla podána žaloba v této věci. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 2. 11. 2021 (žalobci) respektive dne 15. 11. 2021 (žalovanému doručeno společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že prostřednictvím webových stránek [webová adresa] provozovaných společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 079680 Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku poté, kdy žalovaný potvrdil, že se seznámil se smluvním podmínkami. Žalovanému byla dne 23. 12. 2016 na jím označený účet poukázána částka 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek 1 680 Kč. Úvěr včetně poplatku, tj. celková částka 7 680 Kč, měl být vrácen do 22. 1. 2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 postoupil původní věřitel [právnická osoba] i pohledávku za žalovaným žalobci. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě k plnění (obě listiny z 13. 4. 2021). Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z výpisu z účtu prokazujícího poukázání částky 6 000 Kč na účet označený žalovaným, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy k plnění. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poukázal na účet označený žalovaným jím požadovanou částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci dlužnou jistinu s poplatkem 1 680 Kč. Sjednání poplatku za poskytnutí úvěru soud kvalifikuje jako ujednání o úroku a o poplatcích za další služby (například za vedení úvěrového účtu). Výše poplatku byla sjednána zcela určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že žalobci cokoliv zaplatil. Žalobci byl přiznán z dlužné částky rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po termínu splatnosti dlužné částky. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 200 Kč za úkon, a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 900 Kč, daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.