9 C 307/2021-16 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 19. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaný v rámci obchodní činnosti žalobce uzavřeli v souladu s ustanovením § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pojistnou smlouvu č. 1764559011, s počátkem pojištění ke dni 27. 9. 2017, a to za účelem sjednání pojistného produktu [anonymizována tři slova] - [anonymizováno]. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka automobilu], [registrační značka]. Žalobce se zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 4 530 Kč s pololetní splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 27. 3. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobce. Z důvodu neplacení pojistného tedy žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky a v souladu s ustanovením § 2804 občanského zákoníku žalovaného upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení, když stanovil k úhradě dlužného pojistného lhůtu ne kratší než 1 měsíc. Žalovaný v dané lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 16. 7. 2020. Za období od 27. 3. 2020 do 16. 7. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné 1 372 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v návaznosti na další upomínky, včetně předžalobní upomínky. Žalobce požadoval uhradit částku 1 572 Kč, která se skládá z dlužného pojistného 1 372 Kč a v souladu se smluvními ujednáními rovněž z poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Dále žalobce požadoval uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 1 372 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 11. 11. 2021 (žalobci) respektive dne 26. 11. 2021 (žalovanému doručeno společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že dne 27. 9. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovaným uzavřena pojistná smlouva o sdruženém pojištění vozidla č. 17645590-11 Smlouva se týkala vozidla [anonymizována tři slova] [číslo]. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 27. 9. 2017. Dle smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné ve výši 7 640 Kč, a to pololetně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 27. 3. 2020 O zaplacení tohoto pojistného byl upomenut. Byl vyrozuměn, že pokud dlužné pojistné neuhradí do 14. 7. 2020, pojištění zanikne. Následně byl vyrozuměn dopisem ze dne 29. 8. 2020 že pojištění zaniklo. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužného pojistného 1 572 Kč O zaplacení dluhu byl dále upomenut předžalobními upomínkami ze dne 24. 3. 2021 a 29. 7. 2021. Uvedená skutková zjištění soud učinil z pojistné smlouvy, z upomínky o zaplacení, z oznámení o zániku pojistné smlouvy a z předžalobních upomínek o zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření pojistné smlouvy. Dle § 12 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, dnem, kdy vozidlo přestalo jako vozidlo fyzicky existovat, dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel, odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, výpovědí podle zvláštního právního předpisu, dohodou a uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. Dle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Soud na základě shora uvedených zjištění dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je aktivně legitimován, protože vstoupil do práv původního pojistitele [právnická osoba] Žalobce prokázal předložením pojistné smlouvy, že došlo ke vzniku smluvního vztahu mezi účastníky. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že pojistné za dobu od 27. 3. 2020 do 16. 7. 2020 byť i jen částečně zaplatil. Protože nebylo tvrzeno ani prokázáno, že pojištění zaniklo některým ze způsobů uvedených ve shora citovaném ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. přede dnem 16. 7. 2020, soud žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž sjednaný poplatek za upomínku a úrok z prodlení z dlužného pojistného ode dne následujícího po zániku pojištění. Úrok byl v souladu se žalobou stanoven v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky žalobci přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.