9 C 327/2021-26 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 20. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], a žalovaným došlo dne 18. 11. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce č. 319354214. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce rovněž souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 23. 11. 2008. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 21. 10. 2010. Právní předchůdce žalobce provedl vyčíslení dluhu ke dni 23. 11. 2008. Žalovaný dlužil na jistině 5 748,82 Kč a na souhrnném poplatku 4 001,18 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činila výše pohledávky bez příslušenství 9 750 Kč. Příslušenství představují úroky z prodlení v zákonné výši nabíhající z neuhrazené částky až do jejího zaplacení. Žalobce požadoval rovněž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za dobu do postoupení pohledávky. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 10. 12. 2021. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitel a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne 18. 11. 2007 smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 53 týdenních splátek po 640 Kč, celkem tedy 33 920 Kč. Částka 13 920 Kč je ve smlouvě označena jako souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami. Původní věřitel postoupil uvedenou pohledávku za žalovaným žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 18. 12. 2020 O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 6. 1. 2021. V něm je specifikována výše pohledávky na celkem 9 750 Kč bez příslušenství. V předžalobní upomínce ze dne 29. 7. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 19 367,03 Kč (včetně příslušenství). Tyto skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. K postoupení pohledávek ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1. 1. 2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo osvědčeno smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit 33 920 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o tzv. souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Dle soudu jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., jakož i poplatků za další služby (vedení zákaznického účtu, výběr splátek apod.). Tato částka představuje 69,6 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 53 týdnů taková výše úroku a poplatků může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše této částky byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen na základě uzavřené smlouvy věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na částku 13 920 Kč (resp. její dosud nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právnímu předchůdci zaplatil další v žalobě nezohledněné částky. Z dlužné jistiny a poplatku byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce tento úrok částečně kapitalizoval, současně požadoval jeho přiznání až do doby zaplacení dluhu. Tento požadavek má oporu v právních normách. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení v plném rozsahu úspěšný, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.