109 C 33/2021-30 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 8. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku I. uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 10. 6. 2019 byl žalovaný v souladu s ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon č. 65/2017 Sb.), převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Výsledkem následně provedeného laboratorního (toxikologického) vyšetření krve žalovaného, vyžádaného policejním orgánem, bylo pozitivní zjištění přítomnosti jiných návykových látek (než alkoholu). Převoz žalovaného do zdravotnického zařízení dne [datum] si vyžádal jízdu služebního vozidla Policie ČR, [registrační značka], když služební vozidlo najelo celkem 20 km. Vyčíslení nákladů na použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu ve smyslu ust. § 1 a ust. § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, přičemž vyčíslená částka činila 133 Kč. Za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve uhradil žalobce v souladu s ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. poskytovateli zdravotních služeb – [právnická osoba], [anonymizováno], na základě faktury [číslo] vystavené dne 12. 6. 2019, částku 755 Kč. Za provedené laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného uhradil žalobce v souladu s ust. § 24 odst. 5 větou první zákona č. 65/2017 Sb. poskytovateli zdravotních služeb – společnosti [anonymizována tři slova], [nemocnice], [anonymizováno], na základě faktury [číslo] vystavené dne 30. 7. 2019, částku 640 Kč (2 x pozitivní imunochemické vyšetření – 1x na kanabinoidy, 1 x na MET–amfetaminové deriváty, à 320 Kč). Vzhledem k tomu, že byla u žalovaného prokázána přítomnost jiných návykových látek (než alkoholu) v organismu, žalobce po žalovaném ve smyslu ust. § 24 odst. 2, odst. 3 a odst. 5 věty druhé zákona č. 65/2017 Sb. požadoval náhradu nákladů ve výši 1 528 Kč, které byl nucen vynaložit za provedené odborné lékařské vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve, za provedené laboratorní (toxikologické) vyšetření krve žalovaného a na dopravu žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření. Žalovanému byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobcem dne 27. 11. 2019, se splatností 18. 12. 2019. Žalovaný si obsílku, která byla u poskytovatele poštovních služeb připravena k vyzvednutí dne 29. 11. 2019, nevyzvedl a nic nezaplatil. Vzhledem k marnému uplynutí stanoveného data splatnosti dlužné částky je prvním dnem prodlení žalovaného den 19. 12. 2019. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření byla doručena dne 28. 1. 2022 (společně se žalobou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.). Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný byl dne 10. 6. 2019 převezen vozidlem Policie ČR na trase [obec] - [obec]. K převozu došlo po dopravní nehodě, jejímž účastníkem byl žalovaný, u kterého vzniklo podezření na požití jiné návykové látky. Náklady na použití vozidla na vzdálenost celkem 20 km činily 133 Kč. Žalovanému byl následně proveden odběr biologického materiálu ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba] [obec]. Za tento výkon bylo vyúčtováno a žalobcem zaplaceno 755 Kč. Za rozbor biologického materiálu bylo vyúčtováno [anonymizována tři slova] – [anonymizováno] [obec] a žalobcem zaplaceno celkem 640 Kč (pozitivní výsledek na kanabinoidy a MET-amfetaminové deriváty). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení celkové částky 1 528 Kč fakturou ze dne 27. 11. 2019, částka byla splatná dne 18. 12. 2019. Uvedené skutečnosti soud zjistil z úředního záznamu, z protokolů o lékařském a toxikologickém vyšetření, z vyúčtování cestovních náhrad, z faktur, kterými byly účtovány náklady za vyšetření žalovaného a rozbor biologického materiálu, z výpisů z účtu dokladujících zaplacení vyúčtovaných částek a z faktury obsahující vyúčtování nákladů zaslané žalovanému (s dodejkou). Dle § 20 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, a) u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, b) u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, c) u které je důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky, d) která je mladší 18 let a u níž je důvodné podezření, že 1. alkoholický nápoj požila nebo jí byl v rozporu s tímto zákonem prodán nebo podán alkoholický nápoj nebo jí byla konzumace alkoholického nápoje jinak umožněna, nebo 2. jinou návykovou látku užila, nebo jí bylo užití jiné návykové látky umožněno, e) která je ve výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody, nebo f) která vykonává ústavní ochranné léčení, anebo ambulantní ochranné léčení protialkoholní nebo protitoxikomanické. Dle § 24 odst. 1 cit. zák. náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle § 24 odst. 2 cit. zák. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Dle § 24 odst. 3 cit. zák. náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný dne 10. 6. 2019 řídil motorové vozidlo pod vlivem omamných a psychotropních látek, jejichž přítomnost byla zjištěna z odebraného biologického materiálu odbornou zkouškou. Jak vyplývá z výše citovaných právních norem, žalovaný má za těchto okolností povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení a náklady, které vyúčtovala zdravotnická zařízení za odběr biologického materiálu a za jeho rozbor. Výše nákladů byla doložena fakturami vystavenými ze strany zdravotnických zařízení, náklady na dopravu byly vyúčtovány v souladu s normami upravujícími cestovní náhrady. Soud proto žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti účtované částky. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení za