14 C 182/2021-12 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení dlužného jízdného 56 Kč a přirážky k jízdnému 1.000 Kč žalovanou žalobci za jízdu bez platné jízdenky dne 28. 2. 2019 [anonymizována tři slova] [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která jakožto postupitel postoupila dne 27. 2. 2020 pohledávku za žalovanou žalobci. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo předepsaným způsobem doručit do vlastních rukou žalované. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované dne 11. 1. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 26. 1. 2022. <i>Dle § 37 odst. 5 písm. b) a c) zák. č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo se prokázat osobními údaji, potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Dle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> Z potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách ze dne 28. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná tohoto dne cestovala dopravním prostředkem [anonymizována tři slova] [číslo]) a při kontrole se nemohla prokázat platnou jízdenkou pro úsek [obec] – [obec], na úhradu jízdného a přirážky neměla potřebnou hotovost. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit jízdné 56 Kč a přirážku k jízdnému ve výši dle Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno], tj. 1.000 Kč. Potvrzení o nedodržení SPPO je podepsáno i žalovanou. Ze smluv o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že [obec] [anonymizováno] postoupily pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji postoupila žalobci, o čemž byla žalovaná vyrozuměna v rámci předžalobní výzvy k plnění ze dne 20. 3. 2020, která jí byla odeslána na adresu uvedenou v potvrzení o nedodržení SPPO. Žalobce je ve věci aktivně legitimován. Žalovaná cestovala vlakem právního předchůdce žalobce bez platné jízdenky. Žalovaná neprokázala zaplacení jízdného a přirážky, proto jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.056 Kč. Ode dne následujícího po jízdě bez platné jízdenky je žalovaná v prodlení se zaplacením jízdného a přirážky, proto je dle § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 1.056 Kč ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 1. 3. 2019 do zaplacení. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby za jízdné a přirážku k jízdnému soudní cestou ve větším množství případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných a v označení data jízdy. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované strany, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému na základě smlouvy o přepravě, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.