14 C 185/2022-25 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 3.589,91 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku shora za dodanou elektřinu. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne 23. 10. 2019 se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byly žalovanému poskytovány služby na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] [právnická osoba] vystavila žalovanému za dodanou elektřinu za období od 13. 11. 2019 do 13. 1. 2020 fakturu na částku 1.901,79 Kč splatnou dne 5. 2. 2020 a za období od 14. 1. 2020 do 24. 3. 2020 fakturu na částku 1.688,12 Kč splatnou dne 20. 4. 2020. Žalovaný tyto částky neuhradil. [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupila pohledávku za žalovaným žalobci ke dni 27. 5. 2022. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil ani po předžalobní upomínce. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalovanému. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalovanému do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 22. 9. 2022 byl žalovaný vyzván, aby do 7 dnů sdělil, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 4. 10. 2022. <i>Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem – smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23. 10. 2019, včetně všeobecných podmínek a ceníku, faktur na částky 1.901,79 Kč a 1.688,12 Kč, včetně rozpisu vyúčtování k fakturám, upomínek ze dne 26. 2. 2020 a 4. 5. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, včetně dodatků č. 1 až 3 a seznamu postoupených pohledávek, oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne 2. 6 2022 a předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2022, včetně podacího lístku. Po provedeném řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 23. 10. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Za období od 13. 11. 2019 do 13. 1. 2020 byla dodaná elektřina vyfakturována žalovanému částkou 1.901,79 Kč splatnou 5. 2. 2020 a za období od 14. 1. 2020 do 24. 3. 2020 částkou 1.688,12 Kč splatnou 20. 4. 2020. Dle žalobce žalovaný na tyto faktury ničeho neuhradil. O zaplacení dlužné částky byl žalovaný opakovaně upomenut. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, ve znění dodatků č. 1 až 3, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by platbu za elektřinu provedl. Právní předchůdce žalobce své povinnosti ze smlouvy o dodávce elektřiny splnil, je na žalovaném, aby splnil povinnost zaplatit dohodnutou cenu. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný v řízení nezpochybnil množství odebrané elektřiny, netvrdil a neprokazoval, že by za elektřinu zaplatil, proto je žaloba důvodná a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3.589,91 Kč (1.901 + 1.688,12 Kč). Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením ode dne následujícího po splatnosti faktur, proto je dle § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 10 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu uvedenou ve výroku shora. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč (400 + 900 + 189 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá postoupené dlužné platby za elektřinu (popř. za plyn) soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.