14 C 21/2022-27 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 5.143,46 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku žalovanou žalobci na základě smlouvy o dodávce plynu ze dne 3. 1. 2020 za dodávky plynu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Žalovaná částka sestává z částky 240 Kč za upomínku ze dne 28. 8. 2020, z částky 3.920,59 Kč za dodaný plyn za období od 15. 1. 2020 do 4. 10. 2020 dle faktury splatné 21. 10. 2020, z částky 240 Kč za upomínku ze dne 10. 12. 2020 a z částky 742,87 Kč za dodaný plyn za období od 5. 10. 2020 do 7. 2. 2021 dle faktury na částku 3.558,21 Kč splatnou 2. 3. 2021, ze které byla 21. 5. 2021 uhrazena částka 2.815,34 Kč. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem do vlastních rukou žalované. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 3. 3. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 14. 3. 2022. <i>Dle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.</i> Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 1. 2020, včetně všeobecných obchodních podmínek, plné moci, předávacího protokolu a žádosti o ukončení smlouvy ze dne 31. 12. 2019, upomínkami ze dne 28. 8. 2020 a 10. 12. 2020, předpisem záloh, fakturou na částku 3.920,59 Kč splatnou dne 21. 10. 2020, fakturou na částku 3.558,21 Kč splatnou dne 2. 3. 2021, včetně rozpisů vyúčtování k fakturám, předžalobní upomínkou ze dne 26. 10. 2021, včetně poštovního podacího archu z téhož dne. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že dne 3. 1. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dodávce plynu, na základě které žalobce dodával plyn, který byl odebírán žalovanou v odběrním místě [obec], [ulice a číslo]. Předchozí odběratelka požádala o ukončení smlouvy do tohoto odběrného místa 31. 12. 2019 a byl sepsán předávací protokol s uvedením stavu plynoměru. Žalované byly stanoveny zálohy 1.000 Kč měsíčně. Žalobce plyn dodaný za období od 15. 1. 2020 do 4. 10. 2020 vyúčtoval žalované v naměřeném množství fakturou na částku 3.920,59 Kč splatnou 21. 10. 2020. Dle žalobce žalovaná na tuto fakturu ničeho nezaplatila. Za další období od 5. 10. 2020 do 7. 2. 2021 žalobce vyúčtoval žalované odebraný plyn fakturou na částku 3.558 K splatnou 2. 3. 2021, ze které žalovaná dle žalobce zaplatila dne 21. 5. 2021 částku 2.815,34 Kč. Žalovaná řádně neplatila platby za plyn, byla žalobcem upomínána upomínkami ze dne 28. 8. 2020 a 10. 12. 2020, za což jí byl vyúčtován poplatek 2 x 240 Kč dle všeobecných obchodních podmínek. Dle žalobce žalovaná neuhradila částku celkem 5.143,46 Kč ani po předžalobní upomínce. Žalovaná je v řízení nečinná, nezpochybnila množství odebraného plynu, netvrdila a neprokazovala, že by žalobci uhradila vyšší částku, než žalobce uvádí. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce své povinnosti ze smlouvy mezi účastníky splnil, je na žalované, aby splnila povinnost zaplatit dohodnutou cenu a sjednané poplatky. Protože žalovaná netvrdí a neprokazuje splnění této povinnosti, bylo jí uloženo zaplatit žalobci celkovou částku 5.143,46 Kč (240 + 3.920 + 240 + 742,87 Kč). Žalovaná nezaplatila faktury v termínech splatnosti a od následujícího dne se dostala do prodlení. Dle § 1970 o. z. je žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z aktuálně dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. (viz předžalobní upomínku ze dne 26. 10. 2021 a poštovní podací arch), proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby za plyn (popř. za elektřinu) soudní cestou ve velkém množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalované strany, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za plyn dodaný do domácnosti, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když s ohledem na nečinnost žalované v řízení nebyly soudu tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.