14 C 43/2022-20 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 1.267 Kč s úrokem z prodlení ve výši uvedené ve výroku shora žalovanou žalobci jako dlužného pojistného a upomínacích výloh na základě pojistné smlouvy č. 3092919394 o pojištění vozidla Renault, typ Thalia, [registrační značka], za dobu od 21. 10. 2020 do konce měsíce, v němž došlo zániku pojištění, tj. do konce prosince 2020. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo předepsaným způsobem doručit žalované. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 25. 3. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se má za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 11. 4. 2022. <i>Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů předložených žalobcem, tj. pojistné smlouvy ze dne 21. 10. 2019, upomínky ze dne 7. 12. 2020, oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 8. 2. 2021, upomínky ze dne 9. 3. 2021, bilance pojistné smlouvy, ceníku poplatků, předžalobní výzvy právního zástupce ze dne 24. 6. 2021 a poštovního podacího archu z téhož dne. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 21. 10. 2019 uzavřena pojistná smlouva č. 3092919394 pro [anonymizována tři slova] ohledně vozidla Renault, typ Thalia, [registrační značka] s počátkem pojištění 21. 10. 2019, na základě které vznikla žalované povinnost hradit žalobci sjednané pojistné ve výši 3.376 Kč ročně ve čtvrtletních splátkách po 844 Kč. Dle žalobce žalovaná nezaplatila žalobci pojistné splatné 21. 10. 2020 a byla písemně upomenuta (viz upomínku ze dne 7. 12. 2020). Oznámením ze dne 8. 12. 2021 byla žalovaná vyrozuměna, že pojištění zaniklo dnem 16. 12. 2020 ve 24.00 hod. vyřazením vozidla z evidence. Dle bilance pojistné smlouvy do zániku pojištění měla žalovaná zaplatit pojistné, včetně upomínacích výloh dle ceníku poplatků, v celkové výši 4.643 Kč, zaplatila částku 3.376 Kč, takže jí vznikl dluh ve výši 1.267 Kč. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdila, že by pojištění zaniklo dříve, než uvádí žalobce, popř. že by pojistné do zániku pojištění zaplatila. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu až do zániku pojištění. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že by splnila povinnost pojistníka zaplatit pojistné do zániku pojištění, proto jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.267 Kč jako poměrnou část ročního pojistného za dobu od 21. 10. 2020 do konce měsíce, v němž došlo zániku pojištění (§13 odst. 2 z. č. 168/99 Sb.), a upomínací výlohy. Do prodlení se žalovaná dostala nezaplacením pojistného v sjednané lhůtě splatnosti. Dle § 1970 o. z. je žalovaná povinna platit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dlužné splátky pojistného. Žalobce však požaduje úrok z prodlení pouze od 18. 12. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 106 Kč, ač prodlení trvá delší dobu. Soud nemůže jít nad návrh, proto byl úrok z prodlení přiznán v požadovaném rozsahu. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné pojistné soudní cestou ve velkém množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení pojistné smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužného pojistného za vymezené období, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti.