15 C 241/2022-58 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o nesplacený úvěr. Žalobce získal pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 a její přílohy č. 1 – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 12. 10. 2018 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka č. 227093459, v níž se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 533,15 Kč, a to počínaje dnem 12. 11. 2018, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 15,90 % p.a. Původní věřitel svůj závazek splnil a dne 12. 10. 2018 úvěr žalovanému poskytl, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 3 287,32 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 ve výši 232,36 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 3 287,32 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 15,90 % p.a. z částky 3 287,32 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem soudu souhlasil. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřil, i když mu výzva k vyjádření společně se žalobou byla doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázaný shora popsaný skutkový stav. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru, z výpisu z úvěrového účtu, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek. <b>Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</b> <b>Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</b> Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Taková obrana uplatněna nebyla. Žalovaný byl v řízení nečinný, tudíž netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku byť i jen částečně zaplatil. Soud proto žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 200 Kč za úkon, a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 900 Kč, daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.