15 C 349/2021-112 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se v daném řízení domáhá nahrazení projevu vůle a to převodu pozemku v [anonymizována tři slova] z titulu porušení zákonného předkupního práva státu podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen„ ZOK“). Uvedl, že žalovaní nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 14.12.2018 od vlastníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nemovitost – pozemek parc. [číslo] (trvalý travní porost), zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek]. K předmětnému pozemku ležícímu v [anonymizováno] svědčí žalobci zákonné předkupní právo ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 ZOPK. Prodávající přitom neučinila ve vztahu k žalobci řádnou nabídku, proto se žalobce dle § 2144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), domáhal, aby mu věc byla převedena za příslušnou úplatu. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, uvedli, že na pozemku se nachází legální (a již dlouho existující) podzemní stavba vodojemu, což doložili potvrzením [stát. instituce] [číslo jednací], sp. zn.: 2022 /3068/ ze dne 3.5.2022. Poukázali dále na to, že ZOK pojem nezastavěné pozemky nikterak nevymezuje. Za nezastavěné pozemky lze především považovat jiné než zastavěné stavební pozemky, které stavební zákon definuje v § 2 odst.1 písm.c). Žalovaní dále polemizovali i s druhou kumulativně danou podmínkou (§ 61 odst. 1 ZOK), tedy podmínkou„ nezastavěného území“, kdy v daném případě bylo zastavěné území v územním plánu [územní celek] vymezeno nikoliv platně, když je zde rozpor v obrazové/mapové části územního plánu a dále rozpor v rámci jeho textové části. Mezi účastníky bylo nesporné to, že se žalovaní nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 14.12.2018 od vlastníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nemovitost – pozemek parc. [číslo] (trvalý travní porost), zapsaný v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], a že tento pozemek nebyl nabídnut ke koupi [země]. <i>Dle § 61 odst. 1 ZOK má Česká republika předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí na základě potvrzení o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede výčet pozemků označených údaji katastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika předkupní právo, podle jednotlivých katastrálních území a důvod vzniku předkupního práva. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.</i> <i>Dle § 2 odst. 1 písm. c) z.č. 183/2006Sb. (dále jen „stavební zákon“) se v tomto zákoně rozumí zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.</i> <i>Dle § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona se v tomto zákoně rozumí zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán").</i> <i>Dle § 2 odst. 3 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.</i> Pro to, aby mohla být žaloba daného typu úspěšná bylo nutné splnit tyto podmínky: <b>a. musí se jednat o nezastavěný pozemek</b> b. ležící mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že nebyla splněna podmínka„ nezastavěného pozemku“, když na předmětném pozemku se nachází stavba vodojemu o ploše o velikosti cca 60m2. Z potvrzení vydaného [stát. instituce] [číslo jednací], sp. zn.: 2022 /3068/ ze dne 3.5.2022 (čl. 95 spisu) bylo prokázáno umístění stavby vodojemu na pozemku p. [číslo] v ka. území [část obce] jakou součást stavby: Zásobování Horského hotelu [obec] vodou [adresa]. Vlastník tohoto druhu vodního díla není povinen zpracovat podklady pro zápis do katastru nemovitostí (stavba vodojemu nepatří do výčtu povinně evidovaných staveb dle ustanovení §20 odst. 1 vodního zákona). Správní orgán současně vydal potvrzení o tom, že dotčený pozemek p. [číslo] v k.ú. [část obce] v souladu s ustanovením §2 odst. 1 písm c) stavebního zákona je třeba považovat jako zastavěný stavební pozemek (další pozemková parcela na které je umístěno technické zařízení přináležející k obytné budově). Žalovaní dále soudu předložili geometrický plán zpracovaný [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], kde byla stavba vodojemu zaměřena. Vzhledem k uvedenému zjištění – nesplnění podmínky, že se jedná o nezastavěný pozemek – byla žaloba zamítnuta. K argumentu žalobce, kterým žádal soud o využití„ restituční judikatury“ v otázce zastavěnosti, kdy zmíněná judikatura za zastavěný pozemek nepovažovala pozemek, ve kterém vedou inženýrské sítě, např. vodovodní potrubí a proto tyto pozemky byly restituentům vydávány (II US 747/2000 nebo 28 Cdo 2721/2019) soud dodává, že tento závěr nesdílí. Pokud je z potvrzení správního orgánu zřejmé, že na předmětném pozemku stojí stavba (která není obligatorně evidovaná v katastru nemovitostí), jedná se tak o zastavěný pozemek. Gramatický výklad zákonů by měl být všem srozumitelný a neměl by připouštět dvojí výklad. Pojem„ nezastavěný“ pozemek soud vykládá tak, že se jedná o pozemek, na kterém není umístěna stavba splňující definici § 2 odst. 3 stavebního zákona. Pokud chtěl zákonodárce pojem„ nezastavěný“ pozemek vydefinovat jinak, měl tak učinit v úvodní části zákona (vymezit uvedený pojem). Neučinil-li tak, není důvodu jakkoliv využívat restituční judikaturu, ale trvat na výkladu tohoto pojmu, který běžný občan česky hovořící pojmu„ nezastavěný“ pozemek dává (tedy jakousi kontradikci k pojmu„ zastavěný“ pozemek – pozemek, na kterém je umístěna nějaká stavba). O nákladech soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšným žalovaným soud přiznal: a) odměnu za 8 úkonů právní služby (každému ze žalovaných) po 7 280 Kč dle vyhl. 177/ (dále jen„ a.t.“) • převzetí a příprava zastoupení • jednání s protistranou – vyjádření k výzvě k převedení pozemku ze dne 25.6.2021 • písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření k žalobě ze dne 2.2.2022 • písemné podání nebo návrh ve věci samé – doplnění vyjádření ze dne 14.2.2022 • písemné podání nebo návrh ve věci samé – reakce na doplnění žaloby (doplnění žaloby učiněno 19.4.2022) z 20.4.2022 • účast u jednání dne 21.4.2022 – pozn: soudu: žalovaní požadovali dva úkony za toto jednání; z obsahu protokolu je zřejmé, že jednání začalo v 9:30 hodin a skončilo v 10:45 hodin – proto byla přiznána odměna jen za jeden úkon právní služby • písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyj. v rámci koncentrace + doplnění dne 17.5.2022 • účast u jednání dne 21.4.2022. b) 8x režijních paušálů á 300 Kč (každému ze žalovaných) dle § 13 odst. 4 a.t. c) jízdné za cestu z [obec] do [obec] a zpět ke dvěma jednáním soudu ve výši 3 642 a ve výši 4 941 Kč d) stravné 237 Kč (k prvnímu jednání zástupkyně žalovaný jela již v den předcházející z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek) a 99 Kč (vyhl. č. 511/2021Sb.) e) náhradu za promeškaný čas ve výši 2 jednání x 1 200 Kč dle §14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. f) 21% daň z přidané hodnoty z odměn a náhrad. Náklady řízení v celkové výši 160 445 Kč jsou splatné k rukám zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).