15 C 37/2022-15 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky. Žalobce je právnickou osobou, která provozuje poptávkový systém na webové adrese [webová adresa], jehož cílem je zprostředkování kontaktů mezi podnikateli nabízející své služby či zboží a jejich zákazníky, kteří tyto služby či zboží poptávají a dále vytváří databázi veřejných zakázek od různých zadavatelů. V případě, že dodavatelé mají zájem o kontakty na zadavatele veřejných zakázek, získají tento přístup za roční paušální platbu. Žalovaný, který je podnikající fyzickou osobou, se registroval jako dodavatel zboží nebo služeb na webových stránkách žalobce. Při tom žalovaný vyjádřil svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce. Dne 17.6.2021 si žalovaný prostřednictvím zákaznické telefonní linky žalobce objednal kredity, které mu umožňují získat přístup ke kontaktním údajům poptávajících na serveru žalobce na webové stránce [webová adresa]. Objednané kredity byly žalovanému k dispozici na jeho webovém účtu, který mu žalobce po provedené registraci zřídil, bezprostředně poté, co žalovaný objednal u zástupce žalobce svou objednávku. Poskytnutím kreditů v hodnotě 5 000 Kč bez DPH žalobce objednávku žalovaného přijal a bylo tím dosaženo smluvního konsenzu. Žalobce poté obratem zaslal na emailovou adresu žalovaného zálohovou fakturu č. 21808970 ze dne 17.6.2021 znějící na částku 6 050 Kč včetně DPH splatnou dne 17.7.2021. Žalovaný však tuto pohledávku dosud ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Na základě předložených důkazů - objednávka kreditů, Všeobecné obchodní podmínky, zálohová faktura - má soud za prokázaný shora popsaný skutkový stav. <i>Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> Na základě prokázaných skutečnosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky existoval smluvní vztah z nepojmenované smlouvy dle § 1746 o. z., na jejímž základě je povinností žalovaného zaplatit žalobci částku 6 050 Kč za služby výše popsané a dále úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh čehokoliv zaplatil, proto bylo žalobě vyhověno. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby po 200 Kč včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Při určení nákladů řízení soud vycházel z toho, že žalobce uplatňuje nároky na zaplacení dlužných služeb pospaných výše opakovaně. Jednotlivé žaloby se liší pouze označením žalovaného a specifikací výše dluhu. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.