16 C 141/2021-97 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 24.06.2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce dne 04.01.2018 uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které se žalovanému zavázal na jeho běžný účet č. [bankovní účet], zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 21.07.2017, poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40.000 Kč. Tato smlouva byla uzavřena elektronickým úkonem v aplikaci Internetbanking žalovaného v souladu s ustanovením čl. I., odst. 1 smlouvy. Práva a povinnosti vztahující se ke kontokorentnímu účtu se dle čl. I. odst. 4 rámcové smlouvy dále řídí ustanoveními rámcové smlouvy a obchodními podmínkami k rámcové smlouvě. Dle čl. V. odst. 1 smlouvy byly její součástí též obchodní podmínky ke smlouvě. V čl. I. odst. 3 smlouvy bylo uvedeno, že„ Úvěrový rámec se poskytuje na dobu jednoho roku počínaje následujícím dnem ode dne Autorizace Smlouvy. V případě, že tato Smlouva nebude jednou ze smluvních stran písemně vypovězena dle čl. IX, odst. 1 Obchodních podmínek, doba poskytnutí Úvěrového rámce bude obnovena ode dne následujícího po dni, kdy měla skončit jeho účinnost, a to na dobu jednoho roku a za podmínek platných ke dni předcházejícímu obnově. Ustanovení předchozí věty platí i pro případnou další obnovu doby poskytnutí úvěru.“ Za sjednání závazku banky poskytnout za podmínek uvedených ve smlouvě peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce byl žalovaný dle čl. II. odst. 4 smlouvy povinen uhradit bance odměnu ve výši stanovenou v sazebníku pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby [právnická osoba] Poplatek za přistavení úvěru činil ke dni podpisu smlouvy 1.600 Kč. V čl. II. odst. 1 smlouvy se žalovaný zavázal platit bance úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené v sazebníku dle tarifu„ Roční 1“, tj. ke dni podpisu smlouvy ve výši 8,3 % p.a., přičemž úroková sazba se po dobu poskytnutí úvěru mohla měnit pouze v závislosti na změnách referenční sazby věřitele. Výše referenční sazby byla v době uzavření smlouvy stanovena 7,8 % p.a. a po celou dobu účinnosti smlouvy zůstala nezměněna. Předmětná úroková sazba tak byla složena z referenční sazby zvýšené o 0,5 % p. a. dle tarifu„ Roční 1“. V čl. III. odst. 8 smlouvy bylo dále uvedeno, že pokud klient bude v prodlení s plněním svých závazků, je povinen hradit bance roční úrok z prodlení ve výši roční repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Výše zákonného úroku z prodlení je 9,75 % p.a. Úroky z úvěru a úroky z prodlení byly dle čl. III. odst. 5 a 6 obchodních podmínek ke smlouvě vypočítávány z denních debetních zůstatků běžného účtu a byly bankou připisovány k jistině dluhu vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Článek IX. odst. 6 obchodních podmínek stanovil, že“ Po ukončení smluvního vztahu se ustanovení Smlouvy včetně jejích součástí a dokumentů, na které se smlouva odkazuje, použijí na vypořádání závazků a pohledávek ze Smlouvy vzniklých.“ V souladu s čl. IX. odst. 1 obchodních podmínek zaslal žalobce žalovanému na jeho adresu pro doručování i na adresu trvalého pobytu výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 26.11.2018, na základě které byla smlouva ke dni 04.01.2019 ukončena a od 05.01.2019 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Žalovaný si výpověď převzal dne 28.11.2018. Dlužná částka se po vypovězení smlouvy snížila o příjem v částce 3.000 Kč dne 17.04.2019, v částce 3.000 Kč dne 19.05.2019 a v částce 3.000 Kč dne 0.07.2019. Žalobce eviduje za žalovaným z titulu poskytnutého kontokorentního úvěru celkový dluh ve výši 46.764,30 Kč. Dále žalobce požadoval úrok ve výši 8,3 % p.a. z dlužné částky 46.764,30 Kč za období od 01.06.2021 do zaplacení a zákonný rok z prodlení ve výši 9,75 % p.a. z dlužné částky 46.764,30 Kč za období od 01.06.2021 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. 2. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu dne 25.1.2022 nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 10.01.2022. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal bez přítomnosti žalovaného. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vedl pro žalovaného na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 21.07.2017 bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Dne 04.01.2018 účastníci uzavřeli za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, jejíž nedílnou součástí rovněž byly obchodní podmínky. Žalovanému byl na jeho účtu č. [bankovní účet] poskytnut úvěrový rámec 40.000 Kč. Žalovaný stvrdil, že se seznámil se smlouvou i podmínkami. Byla dohodnuta úroková sazba 8,3 % ročně a poplatek za poskytnutí úvěru 1.600 Kč. Dále byly dohodnuty podmínky splácení úvěru. Dopisem ze dne 26.11.2018 žalobce smlouvu vypověděl podle čl. IX. odst. 1 obchodních podmínek (právo obou stran smlouvu kdykoliv vypovědět). Výše vymáhané částky a příslušenství je doložena přehledem pohybů na účtu za dobu od 05.01.2018 do 31.05.2021. Žalovaný byl vyzván k plnění rovněž předžalobní upomínkou ze dne 08.04.2019. 4. Uvedená skutková zjištění soud učinil z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím kontokorentního úvěru s obchodními podmínkami, ze sazebníku a ceníku, z výpovědi smlouvy s dodejkami a z transakční historie. <i>5. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Soud po provedeném dokazován dospěl k závěru, že žalovaný si založil u žalobce bankovní účet. Dle smlouvy o úvěru byl žalovaný oprávněn přečerpat prostředky na účtu do výše 40.000 Kč. Současně se pro případ takového přečerpání zavázal čerpaný úvěr splácet dohodnutým způsobem. Tento závazek nesplnil (opak nebyl tvrzen ani prokázán), a proto žalobce v souladu s obchodními podmínkami smlouvu vypověděl. Žalobce se po žalovaném oprávněně domáhá vrácení přečerpané částky, sjednaného běžného úroku a úroku z prodlení z přečerpaných prostředků. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že prostředky z účtu přečerpal v menším rozsahu, případně že z přečerpané částky a úroků žalobci cokoliv zaplatil. Ze všech uvedených důvodů shledal soud žalobu oprávněnou. Žalobci byl přiznán rovněž sjednaný úrok z úvěru a úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s požadavkem žalobce v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 2.339 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 1.500 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 500 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupkyně žalobce doložila, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za za