16 C 147/2022-16 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 1.168 Kč za neuhrazené jízdné (168 Kč) a přirážku k jízdnému (1.000 Kč), když žalovaný dne 21.08.2021 cestoval vlakem [anonymizována dvě slova] [číslo] směr [obec] [anonymizováno] bez platné jízdenky. Vzhledem k tomu, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na uhrazení přirážky k jízdnému v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách a tarifem [anonymizována dvě slova]. Tato dosud nezaplacená pohledávka byla právním předchůdcem žalobce dne 09.02.2022 postoupena na žalobce. Návrh společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovanému doručen postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 08.08.2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě (návrhu) ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce se k navrhovanému postupu také nijak nevyjádřil, má se tedy za to, že s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 30.08.2022. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] vlakem [číslo] provozovaném právním předchůdcem žalobce. Při kontrole v [údaj o čase] hodin na trase [obec] – [obec] [anonymizováno] neměl k dispozici platný jízdní doklad, na místě jízdné 168 Kč ani přirážku k jízdnému 1.000 Kč neuhradil. Výše přirážky k jízdnému je upravena ve Smluvních přepravních podmínkách. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 09.02.2022 byla sporná pohledávka postoupena [právnická osoba] na žalobce. Žalovaný byl o zaplacení dlužných částek upomenut, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 18.02.2022, v níž bylo současně žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Výše uvedená zjištění učinil soud z potvrzení o nedodržení SPPO, z oznámení o závadách, z výzvy k zaplacení dluhu s oznámením o postoupení pohledávky s podacím archem. <i>Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 cit. ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách.</i> <i>Podle § 1879 obč. zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla písemnou smlouvou řádně postoupena. Soud vzal v daném případě z předložených listin za prokázané, že žalovaný použitím dopravního prostředku provozovaného právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o přepravě. Byla proto povinen zaplatit stanovené jízdné. Protože žalovaný tuto povinnost včas nesplnil (opak nebyl tvrzen ani prokázán), vznikla mu povinnost zaplatit vedle jízdného rovněž přirážku za jízdu bez jízdního dokladu. Výše přirážky je stanovena tarifem [anonymizována dvě slova]. Žaloba proto byla shledána důvodnou a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti jízdného s přirážkou ve výši, odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství 1.168 Kč činí 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 200 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal. Rozsudek byl odůvodněn dle § 157 odst. 1 a 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.