16 C 162/2021-21 — Okresní soud v Trutnově

Předmětem řízení je zaplacení částky 1.014 Kč za neuhrazené jízdné (14 Kč) a přirážky k jízdnému (1.000 Kč), když žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [anonymizována dvě slova] č. 25710 mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platné jízdenky. Vzhledem k tomu, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, právnímu předchůdci žalobce tak vznikl nárok na uhrazení přirážky k jízdnému v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách a tarifem [anonymizována dvě slova]. Tato dosud nezaplacená pohledávka byla právním předchůdcem žalobce dne 15.12.2015 postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobce. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 23.03.2017, jímž mu bylo současně oznámeno postoupení pohledávky na žalobce. Na tuto výzvu však nijak nereagoval a do dne podání žaloby žalobci ničeho nezaplatil. Návrh společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovanému doručen postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 03.01.2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě (návrhu) ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s navrhovaným postupem souhlasil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 27.01.2022. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] vlakem číslo 25710 provozovaném právním předchůdcem žalobce. Při kontrole neměl k dispozici platný jízdní doklad, na místě jízdné 14 Kč ani přirážku k jízdnému 1.000 Kč neuhradil. Výše přirážky k jízdnému je upravena ve Smluvních přepravních podmínkách. Smlouvou o postoupení budoucích pohledávek ze dne 15.12.2015 byla sporná pohledávka postoupena [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a poté dne 09.01.2017 následně na žalobce. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomenut, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 23.03.2017. Výše uvedená zjištění učinil soud z potvrzení o nedodržení SPPO, z oznámení o závadách, z [anonymizována dvě slova], ze smluv o postoupení pohledávek a z výzvy k zaplacení dluhu s oznámením o postoupení pohledávky s podacím lístkem. <i>Podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zákoník, se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>Podle § 1879 obč. zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla písemnou smlouvou řádně postoupena. Soud vzal v daném případě z předložených listin za prokázané, že žalovaný použitím dopravního prostředku provozovaného právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o přepravě. Byl proto povinen zaplatit stanovené jízdné. Protože žalovaný tuto povinnost včas nesplnil (opak nebyl tvrzen ani prokázán), vznikla mu povinnost zaplatit vedle jízdného rovněž přirážku za jízdu bez jízdního dokladu. Výše přirážky je stanovena tarifem [anonymizována dvě slova]. Žaloba proto byla shledána důvodnou a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Ve věci úspěšnému žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti jízdného s přirážkou ve výši, odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky. Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství 1.014 Kč činí 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí 200 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. je-li zástupcem v řízení advokát, patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu. Proto k odměně přísluší rovněž daň z přidané hodnoty. Právní služby jsou službami podléhajícími základní sazbě daně. Základní sazba DPH činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1.489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá dlužné platby za neuhrazené jízdné se smluvní pokutou z postoupených pohledávek soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení porušení přepravního řádu (datum, čas a trať) a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29.03.2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužného jízdného se smluvní pokutou za přepravu bez platné jízdenky (tzv. jízda načerno) uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal. Rozsudek byl odůvodněn dle § 157 odst. 1 a 4 o. s. ř., neboť proti němu není odvolání přípustné.