19 C 229/2021-39 — Okresní soud v Trutnově

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný dne 14. 1. 2007 uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce č. 315472378 na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou 53 týdenních splátek po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 1. 2008. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli celkem částku 16.960 Kč (půjčka ve výši 10.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 6.960 Kč). Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 13. 2. 20207. Ke dni 1. 10. 2007 činila dlužná jistina 8.950,47 Kč a souhrnný dlužný poplatek 6.229,53 Kč. Po tomto datu nebylo na dlužnou částku uhrazeno ničeho. Žalovaný uhradil na půjčku celkem 1.780 Kč. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021. Hodnota postoupené pohledávky činila ke dni postoupení 15.180 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 8.950,47 Kč a dlužné části souhrnného poplatku ve výši 6.229,53 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač k tomu byl vyzván naposledy předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 4. 2. 2022. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. S ohledem na dobu uzavření smlouvy je třeba je věci aplikovat právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, tj. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). <i>Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o půjčce č. 315472378 včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně poštovního podacího lístku, předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2021 včetně poštovního podacího archu. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 14. 1. 2007 byla uzavřena smlouva o půjčce mezi věřitelem - [právnická osoba], a dlužníkem – žalovaným. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti vždy při uzavření smlouvy, což potvrdil podpisem. Žalovaný se zavázal spolu s půjčenou částkou 10.000 Kč zaplatit též tzv. souhrnný poplatek, vždy ve výši 6.960 Kč. Souhrnný poplatek je vyčíslen přímo ve smlouvě srozumitelným způsobem a žalovanému tak bylo jednoznačně známo, jakou částku se zavázal vrátit. Žalovaný nesplácel půjčku řádně a včas a nesplatil část jistiny ve výši 8.950,47 Kč a část poplatku ve výši 6.229,53 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na dlužnou částku uhradil více, než je tvrzeno žalobcem. Žalobce se stal ve věci aktivně legitimován na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele ze dne 6. 1. 2021. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s tzv. souhrnným poplatkem. Tzv. souhrnný poplatek lze považovat za poplatek za náklady na správu půjčky a za určitou formu úroku. Částka souhrnného poplatku představuje 69,6 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 53 týdnů se taková výše úroku a poplatků může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše těchto částek byla ve smlouvách sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen na základě uzavřené smlouvy věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Žalovaný nesplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, dluží žalobci žalovanou částku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně úroku z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném ke dni vzniku prodlení. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (o.s.ř.). Žalobce měl ve věci plný úspěch, žalovaný je proto povinen nahradit mu vynaložené náklady řízení, a sice zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalovaný povinen nahradit žalobci, tak činí celkem 2.252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta. Lhůty k plnění byly v obou výrocích stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůt delších.