6 C 181/2020-89 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 7. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 000 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyni vznikla nemajetková újma v důsledku zanedbání lékařské péče a následného úmrtí matky žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], která zemřela dne 31. 10. 2018 po krátké hospitalizaci v nemocničním zařízení provozovaném žalovanou společností. Okolnosti úmrtí matky žalobkyně byly vyhodnoceny jako podezřelé, a proto byly prověřovány policejním orgánem Policie ČR, [stát. instituce], územním odborem [obec], oddělením obecné kriminality a SKPV v trestním řízení, které bylo vedeno pod [číslo jednací]. Pro účely tohoto řízení byl opatřen znalecký posudek vyhotovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví interna. Dne 30. 10. 2018 byla [jméno] [celé jméno žalobkyně] dopravena svým synem [jméno] [příjmení] k vyšetření na interní ambulanci provozované žalovanou. Důvodem vyšetření byly podle údajů zachycených ve zdravotnické dokumentaci několik dní trvající zdravotní obtíže spočívající v opakovaném zvracení po jídle, v bolesti v epigastriu (nadbřišku) a ve škytavce. Pacientka byla vyšetřena službu konajícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který indikoval neodkladné přijetí na lůžko interního oddělení provozovaného žalovanou. Příjmový list byl vystaven dne 30. 10. 2018 v 17.21 hodin. V záznamu o vstupním vyšetření byla zapsána zjištění tohoto lékaře o stavu pacientky. Vyšetření per rectum nebylo provedeno. Ve vstupních odběrech byly nalezeny prakticky normální parametry krevního obrazu, včetně bílých krvinek (leukocytů), vyšší hodnoty sérové močoviny a kreatininu, normální základní mineralogram, hraniční žlučové barvivo při normálních jaterních testech, normální hladiny cholesterolu a triglyceridů, mírně vyšší laktátdehydrogenasa, významně zvýšený krevní cukr a C-reaktivní protein při lehce nižší celkové bílkovině a normálním albuminu. Vyšetření moče ani další laboratorní odběry nebo paraklinická vyšetření nebyla dne 30. 10. 2018 ani dne 31. 10. 2018 provedena. Lékařem byla ordinována dieta 4S a sledování bilance tekutin. Kontrolní respektive rozšířené laboratorní odběry, včetně glykemického profilu, dále elektrokardiogram a RTG snímek hrudníku byly ordinovány až na další den 31. 10. 2018 ráno. Byla zavedena periferní žilní linka s konkrétními léky. Po přijetí měla být pacientka opakovaně kontrolována středním a nižším zdravotnickým personálem, bez vykazování závažnějších příznaků či obtíží. Lékařské kontroly po přijetí neproběhly, respektive nejsou zadokumentovány. Dne 31. 10. 2018 okolo 01.00 hod. byla spolupacientkou přivolána službu konající zdravotní sestra pro zhoršení stavu pacientky [jméno] [celé jméno žalobkyně], která byla nalezena ležící napříč lůžkem masivně pozvracená. Týmem zdravotních sester a sanitářky byla zahájena mechanická resuscitace, manuálně i odsávačkou byly zprůchodňovány dýchací cesty. Byl přivolán službu konající lékař a současně byl aktivován resuscitační ARO vedený [anonymizována tři slova]. Po 15 minutách byla resuscitace ukončena, v 01.20 hodin byl konstatován exitus letalis. Službu konajícím lékařem byla indikována patologická pitva. Ta byla provedena dne 1. 11. 2018 na oddělení soudního lékařství a toxikologie [anonymizována dvě slova] [obec]. Bezprostřední příčinou smrti bylo stanoveno udušení při vdechnutí žaludečního obsahu do průduškového stromu obou plic. Za primární příčinu popsaného stavu byly označeny porucha pasáže a překrvení na úrovni kyčelníku tenkého střeva, asi 50 cm před přechodem do tlustého střeva, nad uvedeným úsekem bylo popsáno roztažení a ochabnutí střevní stěny. Další nálezy – rozšíření pravé komory srdeční a tečkovité krevní výrony pod poplicnicí pravé plíce – vznikly zřejmě druhotně. Dále byly zjištěny žlučové kameny ve žlučníku, rozedma plic, pokročilá ateroskleróza středního stupně a pokročilá skleróza ledvin, které podle patologa zřejmě neměly na popsanou událost zásadní vliv. 2. V žalobě bylo dále argumentováno závěry znaleckého posudku vypracovaného pro potřeby Policie ČR znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dle jmenovaného znalce nebyly po přijetí matky žalobkyně v nemocničním zařízení žalované z lékařského hlediska řádně provedeny všechny nezbytné úkony a vyšetření, které při přijetí internistou provedeny býti měly. Při přijetí byly provedeny vstupní vyšetření – anamnéza a fyzikální vyšetření, které byly zapsány ošetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v příjmovém listě. V tomto zápisu kromě meteoristického, bubínkového poklepu na břiše není uvedena žádná zjevná patologie. Vstupnímu vyšetření lze dle znalce vytknout absenci zápisu tepové, případně dechové frekvence a neprovedení vyšetření konečníku (per rectum), které patří k základním úkonům internisty. Pokud byla uvedena vstupní pracovní diagnóza dehydratace, mohlo být ve fyzikálním nálezu zmíněno, zda je pacientka též klinicky dehydratována (například snížení kožního turgoru, oschlé sliznice, snížení žilní náplně apod.). Ke zvážení byla podle soudního znalce ordinace kontroly krevního tlaku na oddělení při klinické diagnóze dehydratace a vstupním tlaku spíše v dolním pásmu systolické normy. Dále byla ke zvážení klinická kontrola stavu pacientky lékařem po další atace zvracení v 21.30 hodin (zvracení je uvedeno pouze v sesterské dokumentaci), zvláště za účelem posouzení vývoje lokálního nálezu na břiše. Také ordinace diety, byť šetřící 4S, nebyla podle soudního znalce v situaci nejasné příčiny zvracení, bolesti břicha a elevace C-reaktivního proteinu správná. Vhodnější bylo doporučení bez perorálního přímo nebo pouze limitovaného množství tekutin ústy. Znalec dále poukázal na to, že laboratorně byla ve vstupních odběrech nalezena zvýšená hladina sérové močoviny (11,3 mmol/l) a kreatininu (164 umol/l), které jsou ukazatelem zhoršené funkce ledvin, ale také například dehydratace organismu. Hraniční hodnoty žlučového barviva (bilirubin 21,3 umol/l) a laktátdehyrogenasy (4,50 ukat/l) zřejmě nebyly patognomické. Významně zvýšený byl krevní cukr (glykemie 14,5 mmol/l), což může být známkou přehnané reakce na stresový stav nebo příznakem čerstvě zachyceného diabetu mellitu (úplavice cukrové). Dále byl zjištěn vysoký C-reaktivní protein (136,8 mmol/l), který je signálem zánětlivé (infekční i neinfekční) reakce organismu. Přitom v krevním obraze nedošlo ke zvýšení leukocytů, bílých krvinek, které také reagují na zánětlivý podnět. Jiné zánětlivé markery, které by mohly být nápomocné v odlišení infekční či neinfekční příčiny, například prokalcitonin, nebyly provedeny. Soudní znalec však v této souvislosti poukázal na skutečnost, že se nejedná o zcela rutinní metody vyšetření a není podle něho jasné, zda taková vyšetření jsou běžně dostupná ve služebním provozu nemocničního zařízení žalované. Znalec dále konstatoval stran laboratorních výsledků, že kromě výše uvedené diferenciální diagnostiky zánětu mělo být (zvláště při úvaze o infektu nejasné příčiny, pro který byla nasazována antibiotika) provedeno alespoň orientační vyšetření moče, respektive močového sedimentu, ke zjištění přítomnosti zánětu. Před empirickým nasazením antibiotik je též vhodné odebrat materiály k bakteriologickému vyšetření. Dle znalce není z dokumentace patrné, zda bylo dostatečně reagováno na zjištěnou hyperglykemii (vysoký krevní cukr), která měla být zřejmě zkontrolována ve večerních hodinách. Paraklinická vyšetření nebyla u pacientky za dobu její hospitalizace prováděna. Plánováno bylo RTG vyšetření hrudníku a elektrokardiografie (EKG) následující den 31. 10. 2018 ráno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o přijetí pacientky na interní oddělení, mělo být podle znalce EKG ordinováno vstupně, a to i v rámci diferenciální diagnostiky bolesti v epigastriu. Při opakovaném zvracení v anamnéze pacientky a při bolestech v epigastriu mohlo být podle znalce vstupně pomýšleno na vyloučení náhlé příhody břišní, tedy na provedení alespoň RTG vyšetření břicha, případně vyšetření ultrazvukového. Je skutečností, že dle popisu byl fyzikální nález na břiše, kromě zmíněného bubínkového poklepu, hodnocený jako fyziologický, nezavdávající podnět k úvaze o chirurgické komplikaci, například nutnosti chirurgického vyšetření ve službě. Zavádějící mohla být také anamnéza refluxní nemoci jícnu, která však nemá zvracení jako charakteristický symptom. Na druhé straně pacientka kromě zvracení uváděla i bolesti epigastria na úrovni 2 z 5 v hodnotící škále a současně nebyla zřejmá příčina významné elevace C-reaktivního proteinu. K medikaci znalec uvedl, že nebyla ordinována žádná analgetika (léky proti bolesti). Z dokumentace není zřejmé, zda si pacientka nadále na bolesti epigastria stěžovala, tedy zda případnou medikaci vyžadovala. Naordinovaná infuze byla plánována na dobu čtyř hodin (18.00 až 22.00 hodin). Vzhledem k dalšímu zvracení a popsané dehydrataci (při absenci kontraindikace další volumové nálože nitrožilně) mohla být podle soudního znalce podána