6 C 31/2022-29 — Okresní soud v Trutnově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 7. 7. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 2 305,50 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku shora za dodanou elektřinu. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 17. 1. 2020 se společností [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které jí byly poskytovány dodávky elektřiny a služby na sjednaném odběrném místě [část obce a číslo], [PSČ] [obec] [právnická osoba] vystavila žalované za dodanou elektřinu za fakturační období od 19. 1. 2020 do 16. 4. 2020 fakturu na částku 2 305,50 Kč se splatností do 13. 5. 2020. Žalovaná na dlužnou částku nic neuhradila. Protože žalovaná neplnila své závazky řádně, došlo k ukončení smluvního vztahu. [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupila pohledávku žalobkyni. Žalovaná na dluh 2 305,50 Kč ničeho neuhradila ani po předžalobní upomínce, která jí byla zaslána dne 2. 6. 2022. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit předepsaným způsobem žalované. Žalobkyně v žalobě souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Přípisem doručeným se žalobou žalované do vlastních rukou postupem dle § 49 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) dne 24. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána, aby do 7 dnů sdělila, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl dle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání s tím, že pokud vyjádření nebude soudu doručeno ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala, proto se předpokládá její souhlas. 3. Protože byly splněny podmínky dle § 115a) o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně 11. listopadu 2022. 4. Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. V průběhu řízení bylo listinnými důkazy, konkrétně smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 17. 1. 2020, 2019, všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017, ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb [anonymizována dvě slova], konečným vyúčtováním za elektřinu – daňovým dokladem [číslo] včetně podrobného rozpisu vyúčtování, upomínkou ze dne 8. 6. 2020, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků č. 1 – 3 a seznamu postupovaných pohledávek a dále předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2022 prokázáno, že dne 17. 1. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [část obce a číslo], [obec]. Na základě této smlouvy odebrala žalovaná elektřinu, která jí byla v naměřeném odebraném množství vyúčtována konečným vyúčtováním [číslo] za období od 19. 1. 2020 do 16. 4. 2020 s nedoplatkem ve výši 2 305,50 Kč se splatností do 13. 5. 2020. Na dlužnou částku žalovaná dosud nic neuhradila, ačkoliv byla o zaplacení upomínána včetně předžalobní výzvy. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení, který byl uplatněn v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. 7. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá postoupené dlužné platby za elektřinu soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Nelze přitom přehlédnout, že se jedná o postoupenou pohledávku, jejíž vyčíslení provedl právní předchůdce žalobce a ten již při podání žaloby vycházel z údajů a dokladů, které mu původní věřitel poskytl, přičemž na stavu pohledávku od jejího postoupení nedošlo k žádné změně (navýšení dluhu nebo jeho snížení v důsledku dílčího plnění). Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za plyn dodávaný do domácnosti za vymezené období, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. 8. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalované v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.