7 C 103/2022-9 — Okresní soud v Trutnově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení ve výroku shora uvedené ceny za dřevo a dřevařský materiál, který si žalovaná od žalobkyně objednala a jež bylo žalované dodáno. Žalovaná se ve věci vyjádřila v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu tak, že nárok žalobkyně neuznává, protože měla a nadále má vůli se o podobě a výši nároku žalobkyně dohodnout a tuto dohodu plnit. V rámci smírného řešení sporu a po vyjasnění výše pohledávky žalobkyně má v úmyslu navrhnout takový způsob uspokojení pohledávky, který bude pro oba účastníky přijatelný. Podle § 114b odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto (mj.) elektronickým platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1, odst. 2 a odst. 4 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Žalovaná byla v elektronickém platebním rozkazu, který jí byl doručen do vlastních rukou, poučena, že je povinna se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádřit ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Ve vyjádření byla povinna uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. V případě, kdy žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuznala, byla povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž by stavěla svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Zjednodušeně řečeno v odporu obecně musí být alespoň v základních obrysech uvedeno, z jakého důvodu a proč považuje žalovaný nárok žalobce za nedůvodný. Žalovaná byla rovněž poučena o tom, že pokud se ve věci písemně nevyjádří, bude mít soud za to, že nárok žalobkyně uznává a ve věci samé bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Avšak žalovaná ani přes shora uvedené poučení nevylíčila skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, ani neoznačila důkazy k prokázání svých tvrzení. Ostatně tyto důkazy v podstatě ani nemohly být označeny, když ve vyjádření žalované absentovaly tvrzení sporující nárok žalobkyně, k nimž by měly být důkazy označovány. Pokud chtěla žalovaná sporovat výši nároku žalobkyně, měla uvést, z jakého důvodu (proč). Žalovanou navrhovaný možný postup spočívající v uzavření soudního smíru pak také není způsobilou obranou, když se jedná pouze o návrh procesní, který nikterak nevyvrací nárok žalobkyně. Protože byly se shora uvedených důvodů splněny veškeré podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a ve spojení s § 114b o. s. ř., rozhodl soud podle těchto ustanovení, že nároku žalobkyně zcela vyhověl. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku uvedenou v žalobě spolu se zákonným úrokem z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky dlužné ceny za odebrané dřevo a dřevařský materiál od 27. 12. 2021 (tj. po dni následujícím po splatnosti faktury, kterou bylo dodané dřevo žalované vyúčtováno) do zaplacení. Žalovaná je rovněž povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 764 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby po 2 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a 1 úkon ve výši ½ mimosmluvní odměny, tj. 1 450 Kč (jednoduchá výzva k plnění) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).