9 C 15/2022-78 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou soudu dne 27. 5. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2019 uzavřené mezí žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] („ banka"). Banka, uzavřela dne 19. 5. 2016 se žalovanou smlouvu o účtu č. 2947169123, na základě které se zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet a dále provádět na tomto účtu transakce dle pokynů žalované. Práva a povinnosti žalobce a žalované byly konkretizovány v obchodních podmínkách žalobce, a sice ve Všeobecných obchodních podmínkách [právnická osoba], s nimiž se žalovaná seznámila, a dále v Ceníku poplatků, ve kterém banka uveřejňovala poplatky a ceny, včetně úrokových sazeb. Žalovaná se zavázala tyto podmínky dodržovat, což stvrdila podpisem smlouvy. Banka svou povinnost dle výše uvedené smlouvy splnila a ke dni 19. 5. 2016 zřídila žalované bankovní účet č. [bankovní účet], který nadále řádně a v souladu se smlouvou a právními předpisy vedla. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k dodržování Podmínek a dle kap. 14. Podmínek byla povinna zejména udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši 100 Kč. Žalovaná své smluvní povinnosti porušila, když překročila minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostala do nepovoleného záporného zůstatku. V souladu s § 2675 zák. č. 89/2012 Sb. byla banka oprávněna od smlouvy o účtu odstoupit v případě podstatného porušení smluvní povinnosti ze strany majitele účtu. Nepovolený debetní zůstatek účtu je považován za podstatné porušení povinnosti ze smlouvy o účtu. Žalobce je oprávněn od data zesplatnění požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. Jelikož se žalovaná dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který neuhradila, využila banka svého práva a smlouvu vypověděla dopisem, čímž se dluh stal splatným dne 3. 12. 2018 v plné výši. Následně banka účet zrušila a dlužnou částku převedla na technický účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalovaná dluží žalobci částku ve výši 3 244,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 164,48 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 244,64 Kč od 2. 5. 2019 do zaplacení. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Žalobce s tímto postupem soudu souhlasil. Žalovaná se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřila, i když jí výzva k vyjádření společně se žalobou byla doručena postupem dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 31. 1. 2022. Souhlas žalované s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dne 19. 5. 2016 rámcovou smlouvu o finančních službách a současně smlouvu o účtu. Žalované byl zřízen účet č. [bankovní účet] Smlouvou se banka zavázala založit a vést pro žalovanou účet. Práva a povinnosti neupravené smlouvou se řídily platnými Všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] Dle čl. 14 všeobecných podmínek se žalovaná zavázala udržovat na účtu minimální zůstatek 100 Kč [právnická osoba] dopisem ze dne 3. 12. 2018 sdělila žalované, že pohledávku z titulu nepovoleného přečerpání na účtu převedla dne 3. 12. 2018 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovanou vyzvala k úhradě částky 3 214,64 Kč a úroků ve výši 69,84 Kč. Dopisem ze dne 21. 5. 2019 oznámila [právnická osoba] žalované, že pohledávku v celkové výši 3 409,12 Kč včetně příslušenství postoupila žalobci. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o finančních službách a smlouvy o účtu se všeobecnými podmínkami, z ceníku banky, z oznámení o zrušení účtu s výzvou k zaplacení dluhu, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek a ze seznamu postoupených pohledávek. Dle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2675 odst. 2 o. z. poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaná se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Taková obrana uplatněna nebyla. Dále bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce smlouvu o účtu, v jejímž rámci se mj. zavázala udržovat na účtu minimální zůstatek 100 Kč. Žalovaná tento závazek nesplnila, naopak připustila vznik debetního zůstatku na účtu. Banka proto smlouvu o účtu ukončila pro podstatné porušení povinností žalované. Žalovaná byla v řízení nečinná, tudíž netvrdila ani neprokázala, že dlužnou částku byť i jen částečně zaplatila. Soud proto žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále byly přiznány náklady zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce kupuje pohledávky jiných subjektů a tyto vymáhá v řadě případů. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodným způsobem. Žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smluv a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Právní odůvodnění uplatněných nároků je prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. Ustanovení § 14b vyhlášky tak na posuzovanou věc výstižně dopadá. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) ve výši 200 Kč za úkon, a náhradu výloh za tyto úkony po 100 Kč. Zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Proto k odměně a nákladům zastoupení přísluší rovněž DPH v základní sazbě 21 %. Základem daně je částka 900 Kč, daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.