9 C 297/2021-44 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou soudu dne 17. 8. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021 uzavřené mezí žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] („ banka"). Banka uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. 6996382033 dne 5. 8. 2020, jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému finanční prostředky ve výši 220 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,49 % p. a. a dále poplatky dle platného ceníku. Dle předmětné smlouvy byla banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle smlouvy o úvěru měla banka právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy banky k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila banka svého práva a prohlásila dne 3. 3. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dluží žalobci částku 229 726,04 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 900 Kč, částku 3 106 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 16,49 % p. a. počítaném z jistiny úvěru do 1. 5. 2021, částku 3 106,07 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do 1. 5. 2021 a dále smluvní úrok 16,49 % p. a. z částky 229 726,04 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 8,25 % p. a. z částky 229 726,04 Kč od 2. 5. 2021 do zaplacení. Žalobce žalovaného k úhradě dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně. Proto musela být podána žaloba v této věci. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 31. 12. 2021. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal bez přítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla dne 5. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě uvedené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč, který měl být veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách po 5 500 Kč splatných nejpozději do 20. 8. 2025. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 16,49 % p. a. Pro případ řádného splácení byla dohodnuta možnost odpuštění posledních 4 splátek. V článku 8.1 bylo dohodnuto, že za porušení smlouvy se považuje prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek. Pro tento případ byla banka oprávněna prohlásit úvěr za splatný ve stanovené lhůtě s tím, že žalovaný bude povinen zaplatit jednorázově všechny dluhy z úvěru. [právnická osoba] zaslala žalovanému dne 30. 1. 2021 poslední výzvu k úhradě dlužné částky, konkrétně částky 17 400 Kč, a to nejpozději do 3. 3. 2021 s tím, že v případě neuhrazení dluhu v uvedené lhůtě bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dopisem ze dne 3. 3. 2021 pak banka žalovanému sdělila, že rozhodla o okamžité splatnosti celkového dluhu. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 230 627 Kč. Výše dluhu s příslušenstvím byla doložena transakční historií. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena žalobci smlouvou ze dne 28. 4. 2021. Dopisem ze dne 12. 5. 2021 oznámila [právnická osoba] žalovanému, že pohledávku v celkové výši 236 838,11 Kč postoupila žalobci. O postoupení byl žalovaný vyrozuměn rovněž v předžalobní výzvě ze dne 17. 5. 2021. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o úvěru na sporožirovém účtu, z výzev k zaplacení dluhu, ze smlouvy o postoupení pohledávky a z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z transakční historie a z předžalobní upomínky. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud po provedeném dokazování dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem. Postoupení pohledávky bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky se seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaný se může zprostit povinnosti splnit dluh prokázáním toho, že závazek neexistuje, případně že byl splněn namísto postupníka postupiteli. Bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jakož i čerpání úvěru (viz transakční historie). Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že na dluh zaplatil jakoukoliv žalobcem nezohledněnou částku. Výše dlužné jistiny a příslušenství byla doložena transakční historií. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a sjednaný obchodní úrok z úvěru za dobu do zaplacení dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 9 226 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle § 7 vyhlášky činí odměna za úkon právní služby 9 260 Kč, dle § 13 odst. 4 vyhlášky činí paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč za úkon. Tyto částky žalobci přísluší za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast při jednání soudu). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 38 240 Kč, daň činí 8 030,40 Kč. Konečně byly přiznány cestovní náhrady spojené s cestou zástupce žalobce k jednání soudu. Konkrétně jde o náhradu za čas promeškaný cestou k jednání a cestovné za použití vozidla. Přitom soud zohlednil, že se zástupce žalobce dne 21. 1. 2022 zúčastnil celkem 4 jednání u zdejšího soudu. Náhrada za čas promeškaný cestou k jednáním a jízdné činily celkem včetně DPH 3 572 Kč, v tomto řízení tak bylo přiznáno 893 Kč. Celkově bylo žalobci na nákladech řízení přiznáno 56 389,40 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.