9 C 363/2021-15 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem podaným dne 12. 10. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jako profesní organizace pojistitelů, která je oprávněna vyvíjet činnost na základě zákona. Mimo jiné je žalobce příjemcem příspěvku placeného na základě § 4 odst. 1 zákona vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona. K porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona dojde, je-li vozidlo provozováno na pozemní komunikaci bez pojištění odpovědnosti, nebo není-li v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel vozidlo pojištěno po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Při zjišťování údajů o vozidlech, (ne) existenci pojištění a povinných osobách vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu upraveného § 15 odst. 1 až 3 zákona a následné komunikace s obeslanými osobami. Uvedeným způsobem bylo zjištěno, že motorové vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], [VIN kód], je evidováno v Centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 16. 11. 2020 do 4. 2. 2021, tedy po dobu 81 dnů, k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. V daném období byl vlastníkem vozidla žalovaný, kterému tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě na základě § 4 odst. 5 zákona stanovena § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 93 Kč, neboť se v případě vozidla jedná o osobní automobil nad 2500 cm3. Výše příspěvku tedy v tomto případě při 81 nepojištěných dnech činí 7 533 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. na částku 300 Kč. Žalobce v souladu s § 4 odst. 7 zákona vyzval žalovaného k uhrazení příspěvku a nákladů na jeho uplatnění. Výzva obsahující popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobce i poučení o právech a povinnostech žalovaného a možnosti uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobce u soudu, byla žalovanému odeslána dne 25. 3. 2021. Žalovaný ve lhůtě uvedené ve výzvě, která uplynula dne 8. 6. 2021, příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalovaný se tak s placením příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dostal do prodlení a žalobce po žalovaném požadoval zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 10. 1. 2022 (žalobci) respektive dne 24. 1. 2022 (žalovanému doručeno společně se žalobou na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř.). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dopisem ze dne 25. 3. 2021 k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 7 833 Kč. Výzva byla odůvodněna tím, že dle údajů, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, nebylo v době od 16. 11. 2020 do 4. 2. 2021 k vozidlu [registrační značka] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (vozidlo bylo identifikováno rovněž uvedením VIN a čísla technického průkazu). Žalobce tak vyzval žalovaného jako vlastníka a provozovatele vozidla k zaplacení částky 7 833 Kč (příspěvek za 81 dnů po 93 Kč, náklady uplatnění 300 Kč). Žalobce přitom vycházel z toho, že předmětné vozidlo je osobní automobil s objemem válců nad 2 500 cm3. Žalovaný byl vyzván k úhradě uvedené částky ve lhůtě 60 dnů. Následně dopisy ze dne 1. 7. 2021 a 29. 7. 2021 žalobce žalovaného o zaplacení uvedené částky upomenul. Naposledy byl žalovaný k zaplacení vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2021. Uvedené skutečnosti soud zjistil z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu a z upomínek o zaplacení. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle § 4 odst. 1 až 5 cit. zák. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši 93 Kč. Dle § 2a citované vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že ve shora uvedeném období bylo k označenému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Netvrdil ani neprokázal, že v uvedeném období nemuselo být pojištění odpovědnosti sjednáno, tj. že byla dána některá ze zákonných výjimek. Výše příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním byla určena v souladu s prováděcím předpisem, tj. s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu se žalobou od 9. 6. 2021 (splatnost příspěvku nastala uplynutím lhůty 60 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení příspěvku). O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (