9 C 49/2022-20 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem podaným dne 29. 11. 201 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 2. 6. 2020 nastoupil přepravu na lince právního předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [IČO], čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osoby. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. V souladu s ustanoveními § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce vznikla žalovanému povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce za jízdu bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tedy celkem 1 520 Kč, o čemž byl revizorem řádně poučen a k úhradě byl revizorem na místě řádně vyzván. Žalovaný příslušnou částku neuhradil, a to ani na základě žalobcem žalovanému zaslané písemné výzvy, ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobce. Žalovaný je tedy v souvislosti s jízdou bez platného jízdního dokladu povinen uhradit celkem 1 520 Kč. Platby za jízdu bez platného jízdního dokladu jsou v souladu s čl. 7 odst. 2) písm. h) smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobce platných v rozhodnou dobu splatné na místě na výzvu pověřené osoby. Úrok z prodlení však žalobce s ohledem na své obchodní rozhodnutí požadoval až od šestnáctého dne po provedení příslušné kontroly. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. Dle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dovodil, že ve věci lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listin bez nařízení jednání. Účastníci se v soudem stanovené lhůtě k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nevyjádřili, i když jim výzva k vyjádření byla doručena dne 21. 2. 2022 (žalobci) respektive dne 7. 3. 2022 (žalovanému doručeno společně se žalobou postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku). Souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání se tudíž předpokládá (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný cestoval dne 2. 6. 2020 na lince [číslo] hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno]. Při kontrole ve stanici [ulice] [anonymizováno] v [údaj o čase] hod. se žalovaný neprokázal jízdním dokladem. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1 500 Kč. Jízdné je stanoveno v tarifu, přirážka ve smluvních přepravních podmínkách dopravce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2021 byla mj. i výše uvedená pohledávka za žalovaným postoupena [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno]. žalobci. Postoupení pohledávky oznámil postupitel žalovanému písemně. Dále bylo postoupení pohledávky oznámeno i v rámci předžalobní upomínky. Uvedená zjištění učinil soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole, ze smluvních přepravních podmínek, z tarifu, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky. Dle § 2550 o.z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Dle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Soud vzal v daném případě za prokázané, že žalobce je aktivně legitimován, protože mu pohledávka za žalovaným byla postoupena dopravcem – [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno]. Žalovaný použitím dopravního prostředku provozovaného právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o přepravě osoby. Byl proto povinen zaplatit stanovené jízdné v částce 20 Kč. Protože žalovaný tuto povinnost včas nesplnil a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost zaplatit vedle jízdného rovněž přirážku 1 500 Kč. S touto povinností byl žalovaný seznámen mj. v rámci zápisu o provedené přepravní kontrole. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že z vymáhané částky žalobci či jeho právnímu předchůdci cokoliv zaplatil. Žaloba proto byla shledána důvodnou a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Žalobci byl přiznán rovněž úrok z prodlení z dlužné částky od jím požadovaného dne, když žalovaný se ocitl v prodlení již dnem následujícím po přepravní kontrole. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 400 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 200 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupkyně žalobce doložila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 900 Kč. Daň činí 189 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 1 489 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.