109 C 20/2021-194 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 14. 7. 2021 se žalobkyně domáhaly po žalovaném zaplacení finančních částek, konkrétně žalobkyně a) částky 357 766,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2021 do zaplacení a žalobkyně b) částky 14 420 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 10. 3. 2020, č.j. 3 T 39/2020-130, byl žalovaný uznán vinným, že dne 18. 5. 2019 v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. v obci [obec], okrese [obec], v lesním prostoru u volně přístupné lesní cesty parc. [číslo] na červené turistické trase z [obec] na [příjmení] [příjmení] prováděl těžbu dřeva, aniž by cestu efektivně zabezpečil nebo na těžbu upozornil, když pomocí motorové pily kácel vzrostlý smrk. Ten svojí horní části padl na uvedenou lesní cestu, kde v té době procházela žalobkyně a), kterou padající strom zasáhl. Následkem pádu stromu žalobkyně a) utrpěla poranění hlavy (mozkové části lebky, mozku a mozkových plen), levého ucha s následnou trvalou poruchou sluchu a ztrátu zubu (levého horního řezáku). Zranění si vyžádalo hospitalizaci ve [anonymizována dvě slova] v [obec] od 18. 5. 2019 do 31. 5. 2019 a následnou léčbu do 18. 6. 2019, kdy byla žalobkyně a) omezena na běžném způsobu života. Žalobkyně a) má nárok na odškodnění, konkrétně na náhradu za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejich následků. Na základě zdravotnické dokumentace vypracovala dne 2. 1. 2021 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], posudek o poškození zdraví č. 20 2018, který po doložení dalších lékařských zpráv dále přepracovala a ohodnotila bolestné 762,95 body, kdy hodnota bodu činila 318,85 Kč. Žalobkyně a) tak má nárok na zaplacení částky 243 266,61 Kč. Žalobkyni a) vznikl též nárok na náhradu další nemajetkové újmy, která je další kategorií náhrady za újmu na zdraví, jež má pamatovat na případy, které v rámci variability soukromého života a různých životních situací nebyly dosud odškodňovány. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, ale jde specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizaci zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Do této kategorie spadají závažné komplikace spojené s léčením a z nich plynoucí omezení. Takovou komplikací byla pro žalobkyni a) reakce na jakoukoli fyzickou aktivitu v podobě zvracení a migrén, které se objevovaly i několikrát týdně a trvají v menší intenzitě doposud. Žalobkyně a) od září 2019 docházela do školy, v týdnu zvládla 4 dny výuky, někdy i méně, trpěla migrénami a musela být bez většího pohybu. Celý rok nemohla cvičit při hodinách tělesné výchovy, nemohla provozovat jiné mimoškolní pohybové aktivity. Nárok na další nemajetkové újmy byl oceněn částkou 100 000 Kč. Žalobkyně a) v důsledku protiprávního jednání žalovaného přišla o levý přední horní řezák. Musí mít rovnátka, aby měla místo na implantát. Prostor pro zub se bude vytvářet zhruba 2 roky. Žalobkyně a) uhradila dne 14. 10. 2020 za rovnátka na horní čelist částku 14 500 Kč. Žalobkyni b) vznikla škoda v souvislosti s cestováním s dcerou [jméno] - žalobkyní a) - po lékařích a s cestami spojenými s návštěvami dcery v nemocnici. Celková výše nároků spojených s výdaji na cestovné činila 14 420 Kč. K tomu byl předložen přehled cest vykonaných žalobkyní b) v době od 18. 5. 2019 do 14. 10. 2020, a to částečně osobním automobilem, částečně prostředky veřejné dopravy. Za uvedené cesty pak požadovala částky odpovídající předpisům o cestovních náhradách, eventuálně částky odpovídající zaplacenému jízdnému. Konkrétně bylo požadováno za 9 cest autem na trase [obec] – [obec] a zpět vždy 651 Kč (ve dnech 18. 5. až 22. 5. 2019, 25. 5. až 27. 5. 2019, 31. 5. 2019), za 5 cest veřejnou dopravou (vlakem) z [obec] do [obec] a zpět vždy 130 Kč (23. 5. 2019, 24. 5. 2019, 29. 5. 2019, 30. 5. 2019), za cestu vlakem z [obec] do [obec] a zpět dne 27. 6. 2019 – 162 Kč, za 32 cest autem z [obec] do [obec] a zpět vždy 192 Kč (ve dnech 3. 6., 6. 6., 11. 6., 13. 6., 17. 6., 18. 6., 26. 6., 28. 6., 17. 7., 23. 7., 25. 7., 30. 7., 1. 8., 6. 8., 8. 8., 13. 8., 19. 8., 20. 8., 22. 8., 5. 9., 10. 9., 8. 10., 11. 11., 5. 12. 2019, 15. 1., 16. 1., 5. 2., 5. 3., 26. 3., 28. 5., 11. 6. a 29. 7. 2020), za 5 cest autem na trase [obec] – [obec] a zpět vždy 281 Kč (ve dnech 7. 10. 2019, 5. 2., 6. 5., 13. 10. a 14. 10. 2020). Konečně bylo účtováno za 10 cest městskou hromadnou dopravou v [obec] po 20 Kč. Žalobkyně vyzvaly žalovaného k úhradě uvedených částek, žalovaný sdělil, že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu neví, kdy bude schopen náhradu škody poskytnout. Protože od události uplynuly téměř 2 roky, žalovaný žalobkyně nekontaktoval, nezajímal se o stav poškozené a neprojevil nejmenší vůli k náhradě škody, byla podána žaloba. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že si je vědom toho, že žalobkyně a) má nárok na odškodnění za škodu způsobenou na jejím zdraví a v souvislosti s jejím léčením. Musí jít však o odškodnění, které bude odpovídat skutečně způsobené škodě na zdraví žalobkyně a). K částce 243 266,61 Kč požadované na náhradě za bolest žalovaný uvedl, že dle jeho předpokladů by odškodnění z tohoto titulu mělo být řádově nižší. S takto požadovanou částkou proto nesouhlasil. Požadavek žalobkyně a) na náhradu další nemajetkové újmy není namístě. Není zřejmé, že negativní reakce na jakoukoli fyzickou aktivitu v podobě zvracení a migrény a další omezení žalobkyně a), která musela být bez většího pohybu a nemohla provozovat mimoškolní aktivity, je v příčinné souvislosti se zraněním způsobeným dne 18. 5. 2019. Skutková tvrzení žalobkyně a) k této újmě nejsou dostatečná. Žalovaný uznal nárok žalobkyně a) na částku 14 500 Kč za rovnátka, nesouhlasil však s přiznáním úroku z prodlení, když o tomto nároku se dozvěděl až ze žaloby. Žalovaný částečně uznal nárok žalobkyně b) na náhradu za vykonané cesty. Konkrétně šlo o náklady na cesty v době hospitalizace žalobkyně a) ve [anonymizována tři slova] [obec] ve dnech 15. 5. 2019 až 31. 5. 2019, dále o náklady na cesty, které byly doloženy předloženými lékařskými zprávami, tj. cesty ze dne 27. 6. 2019, 23. 7. 2019, 19. 8. 2019, 10. 9. 2019, 8. 10. 2019, 11. 11. 2019, 15. 1. 2020, 5. 3. 2020, 28. 5. 2020, 11. 6. 2020, 29. 7. 2020 a 14. 10. 2020. Vykonání dalších cest nebylo doloženo. 3. Žalobkyně b) v průběhu řízení žalobu rozšířila o částku 6 761,50 Kč. Tato částka představovala náklady vynaložené na další cesty k lékařům, a to jednu cestu vykonanou v době do 14. 10. 2020, kterou žalobkyně opomněla uplatnit v původní žalobě (cesta do [obec] dne 8. 7. 2019 za 223,40 Kč), dále na cesty vykonané v době po 14. 10. 2019 (cesty autem z [obec] do [obec] a zpět po 254,10 Kč ve dnech 7. 12., 12. 1., 24. 3., 31. 8., 6. 10., 8. 12., 5. 1., 12. 1., 14. 1., 25. 1., 27. 1., 1. 2. a 8. 2. 2021), cesty autem do [obec] ve dnech 11. 11. 2019 a 28. 5. 2020 po 223,40 Kč, cesty autem do [obec] ve dnech 29. 3. a 21. 9. 2021 po 697 Kč a cesty autem do [obec] ve dnech 25. 1., 15. 4., 12. 7. a 11. 10. 2021 po 348,50 Kč. Soud rozšíření žaloby připustil při jednání dne 6. 5. 2022 (viz protokol č.l. 117). 4. Po provedeném dokazování a poté, kdy byla žalobkyni a) na základě rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR jako oběti trestné činnosti zaplacena částka 50 000 Kč, žalobkyně nadále v plném rozsahu setrvaly na uplatněných nárocích. Na základě posudku o poškození zdraví vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] došlo k ohodnocení bolestného na 762,95 bodů, čemuž odpovídá částka 243 266,61 Kč. Žalobkyně nesouhlasila se závěry soudem ustanovené znalkyně [celé jméno znalkyně]. Ta nepřiznala nebo snížila bodové ohodnocení ve vztahu k otřesu mozku, který žalobkyně a) utrpěla dle zprávy [anonymizována dvě slova] [obec], dále ve vztahu k poranění krční páteře majícímu původ v úrazu a ve vztahu ke komplikacím léčby. Tou byla reakce na jakoukoliv fyzickou aktivitu v podobě zvracení a migrén, které se objevovaly i několikrát týdně a trvají v menší intenzitě doposud. Dále měla žalobkyně zlomenou fisuru pyramidy, která zasahovala až do středouší, a tím došlo i k poruše lícního nervu a ochrnutí půlky obličeje. S tím měla žalobkyně a) velké komplikace a musela zůstat déle v nemocnici, nemohla ovládat oční víčko, měla svěšený koutek úst. Tyto projevy se rehabilitací zlepšily. Zlomenina spodiny lebeční nemusí být doprovázena krvácením do středouší či v levé spánkové krajině, ale v daném případě byla a jedná se o komplikaci vlastního zranění, nikoli o důsledek. Od náhrady bolestného nelze odečíst částku 50 000 Kč, kterou žalobkyně a) obdržela podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. b) zákona č. 45/2013 Sb.. Tato částka představovala náhradu paušálně stanovených nákladů spočívajících v prokázané ztrátě na výdělku a v prokázaných náklade