14 C 247/2023-29 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2023 se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 29.451 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 5. 11. 2020 úvěrovou smlouvu č. SSU20/103102. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 29.999 Kč na nákup zboží u prodejce, kdy částka poskytnutého úvěru byla zaslaná přímo prodejci. Úroková sazba byla stanovena ve výši 20,076469 %. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr uhradit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 719 Kč splatných do 3. dne v měsíci. Splatnost poslední splátky byla určena na 3. 11. 2026. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku 51.768 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, byla posuzována jeho příjmová a výdajová stránka, bylo nahlíženo do externích úvěrových registrů. Žalovaný porušil povinnost splácet úvěr řádně a včas. Z toho důvodu žalobce využil svého oprávnění a úvěr zesplatnil ke dni 27. 4. 2022. Žalovaný na poskytnutý úvěr do dne zesplatnění uhradil částku 10.066 Kč. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 27. 4. 2022. Dlužná částka ke dni zesplatnění byla vyčíslena na 29.451 Kč a sestává dlužných splátek do data zesplatnění ve výši 2.157 Kč, obchodního úroku od data poslední splátky před zesplatněním do data ukončení smlouvy ve výši 344 Kč, zesplatněné jistiny ve výši 25.720 Kč, smluvních sankcí ve výši 1.000 Kč (poplatky za dvě upomínky po 500 Kč) a nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč (100 Kč za měsíc a 130 Kč, je-li v daném měsíci zaslána výzva k úhradě formou doporučeného dopisu). Dále žalobce požaduje úrok a úrok z prodlení uvedený ve výroku shora. Žalovanému byla dne 25. 10. 2022 zaslána předžalobní výzva. 2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. 3. Na výzvu soudu k označení a doložení důkazů k prokázání tvrzené žalobce, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, reagoval žalobce podáním ze dne 10. 10. 2023, ve kterém doplnil tvrzení ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného a doložil doklady o poměrech žalovaného. 4. K jednání dne 27. 11. 2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno na adresu trvalého pobytu postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. dne 30. 10. 2023. Dle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil. 5. Ve věci byly provedeny důkazy smlouvu o úvěru ze dne 5. 11. 2020, včetně úvěrových podmínek, splátkového kalendáře a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, doklady o provedení ověření bonity klienta, včetně daňového přiznání žalovaného za rok 2019, potvrzení o zdanitelných příjmech žalovaného ze závislé činnosti za leden 2019, peněžního deníku žalovaného a úvěrové zprávy, výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 27. 4. 2022, včetně podacího archu z téhož dne, výpisem čerpání, splátek a úhrad a předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2022, včetně podacího archu. 6. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 5. 11. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 29.999 Kč na nákup vozidla. Před poskytnutím úvěru žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného, když byly zjišťovány příjmy žalovaného ze závislé činnosti a z podnikání, včetně údajů z peněžního deníku žalovaného. Mezi účastníky byl ve smlouvě sjednán úrok 20,076469 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 719 Kč s tím, že první splátka je splatná 3. 12. 2020 a splatnost splátek je do 3. dne v kalendářním měsíci. Úvěr byl dle smlouvy vyplacen formou zaslání prostředků prodejci vozidla 5. 11. 2020. Pro případ porušení povinností žalovaného ze smlouvy byla sjednána možnost žalobce úvěr zesplatnit konkretizovaná v čl. 8 úvěrových podmínek. Dle žalobce žalovaný úvěr řádně nesplácel a žalobce provedl dopisem ze dne 27. 4. 2022, odeslaným žalovanému téhož dne, zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě částky 29.451 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Dle žalobce žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou částku. Žalovaný netvrdí a neprokazuje, že by na úvěr provedl platbu ve větším rozsahu, než je uváděno žalobcem. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovanému vznikl dluh v žalované výši. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř. <i>7. Dle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla po prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 29.999 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, ale nesplácel dle smlouvy, proto jej žalobce v souladu se smlouvou zesplatnil. Žalovaný dle výpisu čerpání, splátek a úhrad nezaplatil částky v žalobě uvedené. Žalovaný nesplnil povinnost dlužníka vrátit poskytnuté prostředky a zaplatit úroky. Žalobě proto bylo vyhověno, a to včetně sjednaného úroku z úvěru, který byl žalován v souladu s omezením dle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve sjednané lhůtě splatnosti a dostal se do prodlení, proto byl žalobci v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznán úrok z prodlení, který byl kapitalizován za dobu od 12. 5. 2022 do 2. 6. 2023 a následně přiznán zákonnou procentní sazbou. 9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 1.179 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby v řízení o zaplacení částky od 10.000 Kč do 30.000 Kč částku 300 Kč a paušální náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) a představují celkem 1.200 Kč. Zástupce žalobce doložil registraci plátce DPH, proto je nutno do nákladů řízení dle § 137 odst. 3 o. s. ř. zahrnout také 21 % DPH z částky 1.200 Kč, tj. 252 Kč. Celkově tak žalobce na nákladech řízení vynaložil 2.631 Kč (1.179 + 1.200 + 252 Kč). S ohledem na výsledek řízení je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady řízení v této částce, která je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám zástupce žalobce. Za účelně vynaložené náklady soud nepovažuje náklady na vyjádření žalobce spojené s předložením dokladů ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť tak mělo být učiněno již se žalobou. 10. Lhůta k zaplacení žalované částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.