15 C 77/2023-53 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 7.3.2023 se žalobce původně domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 138 320,18 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že dne 29.07.2022 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 143327, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Úvěr byl poskytnut (tento byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců), avšak nebyl řádně splácen; žalovaný na jistinu uhradil celkem 1 079,57 Kč (žalobce krom dlužné jistiny nárokoval původně i doplňkové služby [anonymizováno], smluvní pokutu aj.). 2. Navrhovaný elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a věc byla převedena do agendy C s tím, že kumulace uplatněných nároků žalobce nemůže požívat právní ochrany. Dle § 174a odst. 1 o. s. ř. soud může za stanovených podmínek vydat elektronický platební rozkaz. V daném případě soud dospěl k závěru, že pro vydání elektronického platebního rozkazu nejsou splněny podmínky. K jednání dne 5.6.2023 se žalobce omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, ač mu bylo předvolání se žalobou doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. Soud proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Žalovaný se tak k žalobě nevyjádřil. 3. Před jednáním ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v rozsahu zbylé části úroků, zbylé části doplňkové služby [anonymizováno], nákladů na upomínkování, smluvní pokuty a smluvního úroku z prodlení. Po provedeném částečném zpětvzetí žaloby žalobce po žalovaném nárokuje pouze zbývající část jistiny ve výši 38 920,43 Kč a dále zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, tedy ve výši 15 % ročně z dlužné částky ve výši Kč 38 920,43 (zbylá část jistiny) od 4.3.2023 do zaplacení. Dle § 96 odst. 2, 4 o. s. ř. bylo ve výroku II. řízení ve zpětvzatém rozsahu zastaveno. Ke zpětvzetí došlo před jednáním ve věci samé, proto se nevyžaduje souhlas žalovaného. 4. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci (výrok III.). 5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy smlouvou o úvěru s přílohami, upomínkami žalobce spolu s doklady o jejich odeslání, sesplatňovacím dopisem a další smluvní dokumentací. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci (po ověření úvěruschopnosti žalovaného) uzavřeli dne 29.07.2022 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 1453327. Na základě této smlouvy se žalobce jako poskytovatel úvěru zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalobce svůj závazek splnil; žalovaný nikoliv. Dosud tak na jistině dluží částku 38 920,43 Kč. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil ani neprokázal, že by na úvěr něco zaplatil. Protože žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000Kč a žalovaný na tento svůj dluh zaplatil toliko částku 1 079,57 Kč, bylo žalobě vyhověno včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně. <i>6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 7. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému, který měl ve věci větší úspěch než neúspěch (nárokováno bylo 138 320,18 Kč a přiznáno pouze 38 920,43 Kč), náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.