16 C 39/2023-28 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2022 se žalobce domáhá zaplacení částky 11.230,86 Kč s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení. K odůvodnění žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dodávala žalované na základě písemné smlouvy ze dne 1. 7. 2020 elektřinu, za jejíž dodání právní předchůdce žalobce vyúčtoval sjednanou cenu. Takto dodal žalované elektřinu za období od 10. 7. 2020 do 1. 12. 2020, která byla vyfakturována fakturou č. 2039348571 na částku 10.919,54 Kč, splatnou dne 22. 12. 2020. Dále pak vyúčtoval právní předchůdce žalobce dodanou elektřinu za období od 2. 12. 2020 do 28. 1. 2021 fakturou č. 2103948059 částku 311,32 Kč, která byla splatná dne 23. 2. 2021. Na tato vyúčtování žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla o zaplacení opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2022. 2. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalované doručena na adresu trvalého bydliště postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. dne 16. 3. 2023. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovaná poučena o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaná se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřila. Žalobce se k navrhovanému postupu rovněž nevyjádřil. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Rozsudek byl vyhlášen veřejně dne 4. 5. 2023. 3. V tomto řízení bylo z předložených listin zjištěno, že dne 1. 7. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec]. Na základě této smlouvy odebrala žalovaná elektřinu, která jí byla v naměřeném odebraném množství za období od 10. 7. 2020 do 1. 12. 2020 vyfakturována fakturou č.2039348571 na částku 10.919,54 Kč, představující nedoplatek po započtení přijatých plateb, přičemž faktura byla splatná dne 22. 12. 2020 a za období 2. 12. 2020 do 28. 1. 2021 vyfakturována fakturou č. 2103948059 na částku 311,32 Kč, přičemž faktura byla splatná dne 23. 2. 2021. Na uvedené faktury žalovaná neuhradila ničeho. [právnická osoba] postoupila pohledávky za žalovanou žalobci rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017, a to ke dni 4. 11. 2022, což bylo žalované oznámeno písemně. Žalovaná v řízení netvrdí a neprokazuje, že by na dlužné částky cokoli uhradila. 4. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny včetně ceníku a všeobecných obchodních podmínek, z faktur včetně rozpisu vyúčtování, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 s dodatky, z oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy žalobce ze dne 10. 11. 2022. <i>5. Dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.</i> <i>6. Dle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 7. Při rozhodování o věci samé soud na základě předložených listin dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce své povinnosti ze smlouvy splnil, je na žalované, aby splnila povinnost zaplatit dohodnutou cenu. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože mu sporné pohledávky byly za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dle § 1879 o. z. postoupeny písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaná v řízení nezpochybnila množství odebrané elektřiny, netvrdila a neprokazovala, že by svůj dluh splnila, proto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11.230,86 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením ode dne následujícího po splatnosti faktur, proto je dle § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši uvedené ve výroku rozsudku shora. 8. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., proto má nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a hradil náklady právního zastoupení. Při určení výše odměny a nákladů zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH ve výši 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1.200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově bylo na nákladech řízení přiznáno 2.252 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalovaná povinna nahradit žalobci náklady řízení v této výši, které jsou splatné dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Žalobce se domáhal, aby odměna za 1 úkon právní pomoci byla stanovena dle § 7 advokátního tarifu, nikoliv dle § 14b tohoto předpisu. Soud dovodil, že v konkrétním sporu jsou splněny podmínky pro aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce vymáhá postoupené dlužné platby za elektřinu (případně za plyn) soudní cestou ve větším množství případů ročně. Skutkové vymezení uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno obdobným způsobem. Jednotlivé žaloby se liší pouze v označení žalovaných, v označení smlouvy, ve vymezení dlužného období a ve vyčíslení samotných dlužných částek. Rovněž právní odůvodnění uplatněných nároků je v jednotlivých soudních řízeních prováděno shodně. Soud z uvedeného dovozuje, že postup při uplatňování nároků žalobce soudní cestou je do značné míry automatizovaný a alespoň ve fázi, která předchází případné procesní obraně žalovaného, nevyžaduje individuální posouzení každého jednotlivého případu ani odborné právní znalosti. V případě, kdy by se žalovaný v konkrétním řízení bránil a žalobce na procesní obranu reagoval, bylo by již postavení obou účastníků v řízení z hlediska nákladů právního zastoupení shodné (viz § 14b odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Nelze přehlédnout, že Ústavní soud před účinností § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. opakovaně konstatoval, že je nepřiměřeně vysoká sazba mimosmluvních odměn (§ 7 vyhlášky) a v nálezu sp. zn. I ÚS 3923/11 ze dne 29. 3. 2012 judikoval, co považuje za řízení zahájené tzv.„ formulářovou“ žalobu, když uvedl, že„ v takovém řízení, jež je zahájeno„ formulářovou“ žalobou, nárok je uplatňován vůči spotřebiteli, přičemž ten vznikl ze smlouvy, anebo jiného právního důvodu, avšak spotřebitel je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem (typicky půjde zejména o smlouvu o přepravě, dodávce tepla nebo energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, o poskytování služeb informační společnosti, o poskytování služeb elektronických komunikací, o pojistnou smlouvu, o regulační poplatek podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů)“. I z výše uvedeného je zřejmé, že nárok žalobce na zaplacení dlužné platby za elektřinu dodávanou do domácnosti za vymezené období, uplatněný formou vyplnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, je typicky nárokem, který má namysli ustanovení § 14b advokátního tarifu. 9. Lhůta k zaplacení přisouzené částky a k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soudu nebyly s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení tvrzeny důvody pro delší lhůtu splatnosti a soud ani takové důvody neshledal.