19 C 12/2023-36 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 38.144,09 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, jde o dlužnou částku z nesplacené zápůjčky, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne 23. 8. 2019 na základě smlouvy o zápůjčce č. 545465751. Právní předchůdce žalobce takto poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku zaplatit věřiteli spolu s poplatkem ve výši 20.817 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8.596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6.486 Kč, a to v týdenních splátkách po 714 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 10. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 1. 2020. Právnímu předchůdci žalobce v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části zápůjčky. Sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, a to s účinky k 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka celkem 54.119,42 Kč. Součástí této částky bylo i navýšení účtované původní věřitelem, které žalobce neúčtuje. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkem částky 38.144,09 Kč, která sestává z dlužné jistiny ve výši 21.106,94 Kč a dlužného poplatku ve výši 17.037,15 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné jistiny a poplatku, domáhá se žalobce vedle přiznání dlužné jistiny s poplatky též přiznání úroku ve sjednané výši, úroku z prodlení z nesplacené jistiny po dobu prodlení, tedy z části žalobcem již zkapitalizované a dále do budoucna ode dne následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) řádně s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného. Vycházel z údajů poskytnutých žalovaným před uzavřením smlouvy a zanesených to tzv. Zákaznické karty, které ověřil z dokladů předložených žalovaným, a to z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za období červen a červenec 2019. Zjistil, že žalovaný je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [obec] a jeho měsíční příjem činí 28.438 Kč, žije s rodiči, nemá úvěr z krditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Současně původní věřitel z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, že na žalovaného není vedeno insolvenční řízení. Po provedeném individuálním hodnocení původní věřitel dospěl k závěru, že žalovaný úvěr v požadované výši 22.000 Kč je schopen splácet. Žaloba včetně doplnění společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel dne 20. 2. 2023. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobce s uvedeným postupem souhlasil již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání. Po provedeném dokazování má soud za prokázaná skutková tvrzení žalobce uvedená shora, tedy že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného byla mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a žalovaným dne 23. 8. 2019 uzavřena platná smlouva„ o zápůjčce č. 545465751“, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku zaplatit věřiteli spolu s poplatkem ve výši 20.817 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 8.596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6.486 Kč, a to v týdenních splátkách po 714 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 10. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 1. 2020. Právnímu předchůdci žalobce v souladu se smluvními podmínkami vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části zápůjčky. Sporná pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, a to s účinky k 28. 1. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. Žalovaný dlužnou částku včetně příslušenství neuhradil ani na předžalovní výzvu žalobce. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o zápůjčce – [příjmení] [anonymizována dvě slova] č. 545465751 se smluvními podmínkami, ze zákaznické karty-žádosti o spotřebitelský úvěr ke smlouvě, z tabulky umoření, ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání a z předžalobní upomínky s dokladem o odeslání. <i>Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> Soud na základě předložených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobce je v řízení aktivně legitimován, protože sporná pohledávka mu byla písemnou smlouvou postoupena původním věřitelem společností [právnická osoba] Mezi účastníky došlo ke vzniku smluvního vztahu, a to uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a dospěl k závěru, že žalovaný je předmětný úvěr schopen splácet. S tímto závěrem se soud ztotožňuje. Na základě předmětné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky a žalovaný měl tyto peněžní prostředky vrátit způsobem a ve lhůtách stanovených smlouvou. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil a ani neprokázal, že dlužnou částku a příslušenství, které jsou žalobou uplatněny, zaplatil. Žalobce doložil výši dlužné jistiny, smlouvou sjednaného úroku a kapitalizovaných úroků, které v tomto řízení vymáhá. Žalobcem uplatněné nároky mají oporu ve smlouvě a smluvních podmínkách. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobci přísluší i úrok z prodlení za dobu prodlení s úhradou dlužné jistiny, jehož sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1.526 Kč za zaplacený soudní poplatek. Zástupce žalobce v tomto řízení učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní upomínky Žalobci proto byla přiznána paušální odměna za zastupování v tomto řízení, která podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění z hodnoty předmětu sporu bez příslušenství činí 1.500 Kč (odměna za 1 úkon právní služby činí 500 Kč) a dále byla přiznána paušální náhrada hotových výloh dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále