30 C 112/2023-33 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částek 15.800 Kč a 6.300 Kč s konkretizovaným úrokem a s úrokem z prodlení s odůvodněním, že -) dne 14. 3. 2019 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401076232, na základě níž poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] žalované úvěr ve výši 12.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované vyplaceny při podepsání smlouvy a žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí finančního obnosu v hotovosti. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit celkový poplatek 9.600 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, úroku ve výši 2.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč. Společnosti [příjmení] [jméno] tak měla žalovaná vrátit celkem 21.600 Kč v 60 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 5. 2020. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, za dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky uhradila poskytovateli úvěru pouze 6.300 Kč, z toho na úrok 2.400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.080 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.320 Kč. -) dne 11. 10. 2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401056502, na základě níž poskytla [právnická osoba] [anonymizováno] žalované úvěr ve výši 10.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované vyplaceny při podepsání smlouvy a žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí finančního obnosu v hotovosti. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit celkový poplatek 8.000 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč, úroku ve výši 2.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Společnosti [příjmení] [jméno] tak měla žalovaná vrátit celkem 18.000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 12. 2019. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, za dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku postoupení pohledávky uhradila poskytovateli úvěru pouze 12.200 Kč, z toho na jistinu 5.099,87 Kč, na úrok 2.000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2.600,13 Kč. 2. Obě pohledávky za žalovanou byly následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 s účinností k témuž dni převedeny na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Ode dne postoupení pohledávek žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, na písemnou předžalobní upomínku zástupce žalobce žalovaná nereagovala. 3. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. K jednání dne 8. 8. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání bylo doručeno do vlastních rukou dne 27. 6. 2023. Žalobce svou účast u jednání omluvil. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy žádostmi o spotřebitelský úvěr – kartami zákazníka, složenkou doloženou žalobcem, smlouvami o úvěru„ [anonymizováno]“ č. 1401056502 a č. 1401076232, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2023. Na základě uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že ve dnech 11. 10. 2018 a 14. 3. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti. Žalovaná od poskytovatele úvěru v den uzavření smluv převzala částky 10.000 Kč a 12.000 Kč. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit navýšené o konkretizovaný úrok, administrativní poplatek a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve sjednaných týdenních splátkách. Žalovaná porušovala povinnost úvěry splácet a podle žalobce dluží částky tvrzené v žalobě. Pohledávky byly postoupeny žalobci, o změně věřitele byla žalovaná informována. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by platbu provedla ve větším rozsahu, než žalobcem uznávaných 12.200 Kč na smlouvu ze dne 11. 10. 2018 a 6.300 Kč na smlouvu ze dne 14. 3. 2019. 5. Žalobce k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, odkázal na údaje zaznamenané v žádostech o úvěr – kartách zákazníka, které žalovaná uvedla o svých rodinných, majetkových, pracovních i dalších poměrech. Předchůdce žalobce po žalované žádal rovněž uvedení informací o jejích měsíčních příjmech a výdajích. Na základě údajů uvedených v kartě zákazníka ze dne 11. 10. 2018 vycházel předchůdce žalobce z toho, že žalovaná má příjem ze státní podpory. Její čistý příjem - hlavní (mzda HPP/část. úvazek, příjmy z podnikání jako hlavní příjem) je ve výši 10.220 Kč. Tento byl podle sdělení žalobce (viz doplnění žaloby z 26. 5. 2023) ověřen na základě složenek. Tvrzení žalobce o ověření příjmu neodpovídá obsahu žádosti o úvěr z 11. 10. 2018, kdy jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele jsou uvedeny bankovní výpisy, nikoli složenky. Žádost obsahuje výslovný pokyn pro pracovníka úvěrující společnosti pořídit kopii alespoň jednoho z ověřovaných dokumentů a to na straně příjmů i výdajů, a to za období posledních tří měsíců. Soudu nebyl předložen žádný dokument, na základě kterého by mohl mít za osvědčenou majetkovou situaci žadatelky o úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobce doložil kopii jediné složenky, předkládané žalovanou při žádosti o zápůjčku, bez uvedení ke které smlouvě se doklad vztahuje. Nižší kvalitu kopie zdůvodnil žalobce tím, že byla pořízena v domácím prostředí žalované obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce. Soud po seznámení se s předloženým důkazem (kdy zkoumal jak tištěnou, tak elektronickou podobu) uzavřel, že nelze hovořit pouze o nižší kvalitě, neboť obsah složenky je zcela nečitelný. Z listiny nelze určit, zda se vůbec týká žalované, natož ověřit plátce, údaje o výši částek apod. Žadatelka o úvěr uvedla jako hlavní zdroj svých příjmů platby vyplácené úřadem práce, které pobírá z titulu čerpání rodičovské dovolené. Za tohoto stavu měl poskytovatel úvěru trvat na doložení bankovních výpisu žalované (které navíc sám zapsal do předkládaných dokumentů) či jiných průkazných dokladů, z nichž by mohl ověřit spolehlivost prohlášení žalované o jejích dalších příjmech v celkové výši ve výši 6.925 Kč. Předchůdce žalobce však bez jakéhokoli prověření vycházel pouze ze sdělení žalované. Z obsahu zákaznické karty ze dne 14. 3. 2019 vyplývá, že hlavní příjem žalované zůstal beze změny (žalovaná pobírala rodičovský příspěvek), v údajích o domácnosti však není uveden žádný údaj o počtu nezaopatřených dětí. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná měla v době uzavírání úvěrových smluv v péči celkem tři nezletilé děti. Předchůdce žalobce i u žádosti žalované o úvěr ze 14. 3. 2019 vycházel z neprověřeného sdělení žalované, že má k dispozici další příjem ve výši 10.000 Kč. K druhu a výši měsíčních výdajů žalované konstatuje soud pouze tolik, že poskytovatel úvěru v rozporu s vlastní instrukcí nepořídil kopii žádného ověřovaného dokumentu na straně výdajů, respektive nebyl schopen tvrzenou kopii nájemní smlouvy soudu předložit. <i>6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě dvou smluv o úvěru v rozmezí cca 5 měsíců částky ve výši 10.000 Kč a 12.000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelské