30 C 214/2023-25 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 19.910,55 Kč s konkretizovaným úrokem a s úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 16. 8. 2021 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. 0358091, na základě níž poskytla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalované úvěr ve výši 9.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalované vyplaceny při podepsání smlouvy a žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí finančního obnosu v hotovosti. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit celkový poplatek 7.730 Kč sestávající z úroku ve výši 866 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4.410 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 834 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.620 Kč. Poskytovateli úvěru tak měla žalovaná vrátit celkem 16.730 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1.195 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 10. 2022. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, čímž porušila své povinnosti ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 17. 8. 2021 ve výši 1.200 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve smlouvě. 2. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 s účinností ke dni 25. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce požadoval po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 8.406,35 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 753,82 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4.089,31 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 776,49 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1.504,04 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.380,54 Kč, úroku ve výši 622,73 Kč, zákonného úroku z prodlení 495,87 Kč, úroků z úvěru a úroku z prodlení od 20. 10. 2022 do zaplacení. Žalovaná nereagovala na písemnou výzvu k úhradě dlužné částky odeslanou doporučeně dne doporučeně dne 29. 3. 2023. 3. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila. K jednání dne 5. 9. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač jí předvolání bylo doručeno do vlastních rukou. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 4. Ve věci byly provedeny listinné důkazy žádostí o spotřebitelský úvěr, smlouvou o úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne 16. 8. 2021, potvrzením o zaplacení částky 1.200 Kč žalovanou, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 28. 3. 2023. Na základě uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 16. 8. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na základě které žalovaná od poskytovatele úvěru převzala částku 9.000 Kč. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit navýšené o konkretizovaný úrok, administrativní poplatky a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1.195 Kč. Žalovaná porušovala povinnost úvěr splácet a podle žalobce dluží částky tvrzené v žalobě včetně smluvní pokuty. Pohledávka byla postoupena žalobci, o změně věřitele byla žalovaná informována. Žalovaná je v řízení nečinná, netvrdí a neprokazuje, že by zaplatila více než částku 1.200 Kč. 5. Žalobce k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, odkázal na údaje zaznamenané v žádosti o úvěr, které žalovaná uvedla o svých rodinných, majetkových a příjmových poměrech. Předchůdce žalobce po žalované žádal rovněž uvedení informací o jejích měsíčních příjmech a výdajích. Na základě údajů získaných od žalované vycházel předchůdce žalobce z toho, že žalovaná má příjem z invalidního důchodu ve výši 6.570 Kč. Formulář žádosti v kolonce„ Doložení příjmu žadatele“ stanoví, že má být uveden detailní popis žadatelem předloženého a obchodním zástupcem ověřeného dokumentu (kopii tohoto dokumentu přitom měl obchodní zástupce přiložit k žádosti). V žádosti o úvěr je zaznamenáno, že žalovaná předložila„ jiný doklad“, jakékoli údaje o typu a obsahu tohoto dokladu však chybějí. Předchůdci žalobce (a ani soudu) nebyl předložen žádný dokument, na základě kterého by mohl na straně příjmů či na straně výdajů považovat za osvědčenou majetkovou situaci žadatelky o úvěr. Žalovaná do měsíčních výdajů uvedla, že jsou jí prováděny srážky 200 Kč, nevyjasnila přitom, zda jde o výživné nebo o platby z jiného důvodu. Vzhledem k prohlášení žalované v žádosti, že nevyživuje žádné dítě, musela být srážka z příjmu 200 Kč logicky určena na jiné dluhy žadatelky. V části formuláře„ seznam dluhů žadatele“ však není uveden jediný dluh žalované. Předchůdce žalobce si musel být vědom, že žádost o úvěr obsahuje vzájemně si odporující údaje. Měl věnovat pozornost důslednému prověření výdajů žalované a požadovat po ní označení věřitele, výši a zbytek dluhu a údaj, zda není žalovaná v prodlení se splácením. Předchůdce žalobce vycházel z použitelného měsíčního příjmu žalované 1.510 Kč. I kdyby žalovaná prostředky v této výši v rozhodné době skutečně disponovala, po zaplacení měsíční splátky úvěru by jí zbývalo na měsíc pouhých 315 Kč. Podle přesvědčení soudu neměl předchůdce žalobce údajný použitelný měsíční příjem žalované vyhodnotit jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. <i>6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>7. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 9. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě smlouvy částku 9.000 Kč. Nepochybně se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěrů právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalované. K prokázání svého tvrzení žalobce odkázal na údaje sdělené žadatelkou o úvěr a na její povinnost jednat poctivě. Soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované. Úvěr nebyl žalované poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalované, což dokládá i zjištění z evidence soudních řízení vedených proti žalované v letech 2020 a 2021. 10. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalované, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 8. 2021 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaného ve smlouvě, tedy úroků, poplatků a smluvní pokuty. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 9.000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Žalobce se stal ve věci aktivně legit