30 C 298/2023-37 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částek 43.992,86 Kč a 50.970 Kč s konkretizovanými úroky a s úroky z prodlení s odůvodněním, že dne 20. 10. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. 100163498, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč a dne 14. 9. 2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru č. 100170854, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému vyplaceny vždy při podepsání smlouvy a žalovaný svým podpisem stvrdil převzetí finančního obnosu v hotovosti. Žalovaný se smlouvou ze dne 20. 10. 2020 zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 27.655 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19.282 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1.500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4.164 Kč a částku za doplňkové pojištění 2.709 Kč. Poskytovateli úvěru tak měl žalovaný vrátit celkem 47.655 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2.270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 7. 2022 Smlouvou ze dne 14. 9. 2020 se žalovaný zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 22.454 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 15.728 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1.500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.226 Kč. Poskytovateli úvěru tak měl žalovaný vrátit celkem 52.454 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 4.372 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 9. 2021. 2. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, čímž porušil své povinnosti z obou smluv. Ke dni 12. 12. 2021 činila ze smlouvy č. 100163498 dlužná jistina částku 20.000 Kč a dlužný poplatek částku 27.655 Kč, ze smlouvy č. 100170854 činila dlužná jistina částku 30.000 Kč a dlužný poplatek částku 22.454 Kč. Pohledávky za žalovaným byly [právnická osoba] postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětné pohledávky žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný nereagoval na písemnou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 3. Žalobce požadoval po žalovaném (po částečném zastavení řízení co do smluvního úroku) usnesením ze dne 13. 7. 2023) zaplacení částky 43.992,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.677,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.947,08 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z částky 20.000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 20.000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a zaplacení částky 50.970 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.699,33 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.420,63 Kč, úrokem ve výši 7,5 % ročně z částky 30.000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 30.000 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, a náhradu nákladů řízení. 4. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. K jednání dne 12. 12. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač mu předvolání bylo doručeno s účinností dne 20. 11. 2023. Podle § 101 odst. 3 o.s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. 5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy zákaznickými kartami - žádostmi o spotřebitelský úvěr ze dne 14. 9. 2020 a ze dne 20. 10. 2020, smlouvami o úvěru ze dne 14. 9. 2020 a ze dne 20. 10. 2020, tabulkami o umoření dluhu, z níž je zřejmé, že žalovaný z poskytnutých prostředků nevrátil žádnou částku, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 1. 6. 2023. Na základě uvedených důkazů vzal soud za prokázané, že ve dnech 14. 9. 2020 a 20. 10. 2020 byly mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným uzavírány smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na základě kterých žalovaný od poskytovatele úvěru převzal částky 30.000 Kč a 20.000 Kč. Peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit navýšené o konkretizovaný úrok, administrativní poplatek, částku za službu komfortního a flexibilního splácení a částku za pojištění ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalovaný porušil povinnost úvěry splácet, když nezaplatil ani jedinou sjednanou splátku, podle žalobce dluží částky uplatněné v žalobě s příslušenstvím. Pohledávky byly postoupeny žalobci, o změně věřitele byl žalovaný informován. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že by zaplatil předchůdci žalobce či žalobci nějakou částku. 6. Žalobce k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, odkázal na údaje zaznamenané v žádostech o úvěr, které žalovaný uvedl o svých rodinných, majetkových a příjmových poměrech. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči a nemá žádnou vyživovací povinnost. Předchůdce žalobce po žalovaném žádal rovněž uvedení informací o jeho měsíčních příjmech a výdajích. Na základě údajů získaných od žalovaného vycházel předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy dne 14. 9. 2020 z toho, že žalovaný má příjem ve výši 22.132 Kč ze zaměstnání vykonávaného na plný pracovní úvazek. Výši příjmu žalovaného předchůdce žalobce zjistil ze dvou výplatních pásek za měsíce červenec a srpen 2020, pracovní smlouvu zájemce o úvěr nedoložil. Předchůdci žalobce nebyl předložen žádný dokument, na základě kterého by mohl považovat za osvědčenou majetkovou situaci žadatele o úvěr po výdajové stránce. Žalovaný sdělil, že jeho měsíční výdaje činí 4.500 Kč, aniž tyto jakkoli specifikoval či doložil. V zákaznické kartě je současně výslovně uvedeno, že se jedná o výdaje„ odhadované“. Je tedy zřejmé, že nebyly žádným způsobem ověřovány, ačkoliv uváděná částka výdajů je zjevně podhodnocená a nevěrohodná a to již s ohledem na obvyklé náklady spojené s bydlením (nájemné, náklady na energie apod.), obživou a ošacením. Předchůdci žalobce soud vytýká především to, že se spokojil s tvrzeními žalovaného a nevyzval žalovaného k doložení výpisů z bankovního účtu zřízeného na jeho jméno. Ověření zůstatků a pohybů peněžních prostředků na účtu žalovaného by přitom představovalo nejprůkaznější zdroj informací o jeho majetkových poměrech. [příjmení] závěr učinil soud i u smlouvy uzavírané s žalovaným dne 20. 10. 2020, přihlédl přitom navíc k tomu, že předchůdce žalobce přistoupil k poskytnutí dalšího úvěru v částce 20.000 Kč, přestože žalovaný v termínu splatnosti (tj. do 14. 10. 2020) neuhradil sjednanou splátku 4.372 Kč podle smlouvy ze dne 14. 9. 2020. <i>7. Dle § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>8. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 10. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě dvou smluv v odstupu cca 1 měsíc částky 30.000 Kč a 20.000 Kč. Nepochybně se jednalo o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěrů právní předchůdce žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání svého tvrzení žalobce odkázal na údaje sdělené žadatelem o úvěr a na jeho povinnost jednat poctivě. Soud z důvodů uvedených v odstavci 6 shora uzavřel, že nebylo prokázáno, že by právní p