9 C 178/2023-41 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 26. 5. 2023 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne 25. 11. 2009 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce č. 382408678. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 27 540 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 12 540 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 60 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení by připadla splatnost závazku na den 19. 1. 2011. Žalovaný své smluvní závazky neplnil řádně a včas. Žalovaný ke dni splatnosti 19. 1. 2011 závazek nesplnil. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli částku 2 500 Kč, která byla započítána na tzv. souhrnný poplatek. Žalovaný tak dluží na jistině 15 000 Kč a na souhrnném poplatku 10 040 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 25 040 Kč, šlo o nesplacenou jistinu a část souhrnného poplatku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 1. 10. 2018. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. Žalovaný aktuálně dluží jistinu 15 000 Kč s úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení a souhrnný poplatek 10 040 Kč. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když mu předvolání k jednání bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 10. 7. 2023. Neúčast při jednání neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitel a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne 25. 11. 2009 smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit 59 týdenních splátek po 405 Kč a poslední splátku 105 Kč, celkem 27 540 Kč. Částka 12 540 Kč je ve smlouvě označena jako souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 S., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Dle článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami. Původní věřitel postoupil pohledávku z uvedené smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno]. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena výše pohledávky 25 040 Kč O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 25. 6. 2015. V něm je specifikována výše pohledávky na celkem 25 040 Kč bez příslušenství. [právnická osoba] [anonymizováno]. následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobci. O tomto postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn v rámci oznámení ze dne 1. 10. 2018 a v předžalobní výzvě k plnění. V ní je uvedena výše pohledávky 25 040 Kč bez příslušenství (tj. bez úroku z prodlení od 1. 7. 2015 do zaplacení). Tyto skutečnosti soud zjistil ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. K postoupení pohledávek ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1. 1. 2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] a pozdějším věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno mj. seznamem postoupených pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byl žalovaný o postoupení pohledávky rovněž informován. Žalovaný se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Mohl by se bránit tím, že namísto žalobci plnil původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovaným jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit na základě smlouvy 27 540 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o tzv. souhrnný poplatek ve výši 12 540 Kč. Dle soudu jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., jakož i poplatků za další služby (např. hotovostní inkaso splátek). Tato částka představuje 83,6 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 60 týdnů se taková výše úroku a poplatků může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše této částky byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaný si tak musel být bez jakýchkoliv pochybností vědom, jakou celkovou částku bude povinen na základě uzavřené smlouvy věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalovaného, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na souhrnný poplatek (jeho dosud nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Soud zohlednil i skutečnost, že zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neukládal poskytovateli spotřebitelského úvěru povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil a ani neprokázal, že žalobci či jeho právním předchůdcům zaplatil vyšší než jimi zohledněnou částku 2 500 Kč. Žalovaným zaplacená částka byla v souladu se smlouvou započítána na souhrnný poplatek. Soud proto žalobě vyhověl a žalobci přiznal dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč. Z této částky byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Dále byla přiznána dlužná část souhrnného poplatku 10 040 Kč. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 1 002 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 2 454 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§