9 C 287/2023-23 — Okresní soud v Trutnově

Návrhem podaným soudu dne 11. 10. 2023 se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované jako zletilé dceři žalobce. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce platí žalované výživné 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná ukončila studium na [anonymizováno 7 slov] [město] dne 30. 6. 2023. Žalobci se ani za pomoci soudu nepodařilo zjistit, zda a kdy žalovaná nastoupila do zaměstnání. Proto mu nezbylo nic jiného, než podat návrh na zrušení výživného. K nařízenému jednání soudu dne 24. 11. 2023 se žalobce nedostavil. Žalovaná se k jednání soudu rovněž nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 6. 11. 2023. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že poslední úprava výživného pro žalovanou jako dceru žalobce byla provedena rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 6. 2016, čj. 0 P 1155/2013-248, který nabyl právní moci dne 3. 8. 2016. Tímto rozsudkem bylo stanoveno s účinností od 1. 1. 2026 výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Tyto skutečnosti soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 0 P 1155/2013. Ze zprávy [anonymizováno 7 slov] [město] soud zjistil, že žalovaná byla žákyní uvedené školy do 30. 6. 2023. Vzdělání ukončila bez předepsané zkoušky. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Trutnov soud zjistil, že žalovaná je od 16. 1. 2023 evidována jako zaměstnankyně [právnická osoba] Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná je od 16. 1. 2023 zaměstnána u společnosti [právnická osoba] Žalovaná tedy je výdělečně činná, tudíž je schopna sama se živit. Vyživovací povinnost žalobce k žalované tak zanikla. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. V souladu s návrhem rozhodl soud o zrušení povinnosti žalobce platit žalované výživné s účinností od 1. 9. 2023. Ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř. byl soud vázán návrhem a nemohl ho překročit, tedy rozhodnout o zrušení povinnosti platit výživné od dřívějšího data. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu vzniklo vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobci náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku II. uvedeno.