ECLI: ECLI:CZ:OSTU:2023:9.C.3.2023.1 Datum: 2023-02-17 Předmět: zaplacení 150 684 Kč s příslušenstvím - debet Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o běžném účtu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 150 684 Kč s příslušenstvím - debet (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 149 z. č. 99/19)
Žalobou podanou dne 27. 9. 2022 a upřesněnou dne 18. 10. 2022 (ve vztahu k úroku z úvěru) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žaloba byla odůvodněna tím, že aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2022 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba] („ banka"), [IČO], se sídlem [adresa], a mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2022. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 25. 10. 2010 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se [právnická osoba] zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který byl spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, původní věřitel dne 24. 3. 2022 odstoupil od výše uvedené smlouvy. Žalovaný ani po odstoupení od smlouvy dluh neuhradil. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 684 Kč na poplatcích po splatnosti. Původní věřitel a žalovaný dále uzavřeli dne 11. 1. 2019 smlouvu o povoleném debetu č. 8737//62832204/PD, jejíž součástí byly obchodní podmínky banky. V této smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % p. a.. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému úvěr poskytl. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch běžného účtu se úvěr splácel a znovu se obnovovala možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne 16. 2. 2022 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dle ustanovení obchodních podmínek bylo sjednáno pro případ, že se klient dostane do prodlení s plněním povinností stanovených smlouvou, popř. podmínkami, právo banky připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy související s poskytnutým úvěrem k jistině. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MV ČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 150 000 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 630,85 Kč a z dlužných poplatků ve výši 684 Kč. Žalobce v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho upozornil, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaný ani přes tuto výzvu dluh neuhradil. Žalobce omluvil neúčast při nařízeném jednání soudu a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti.
Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k tomuto jednání mu bylo doručeno postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 19. 1. 2023. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.
Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], dne 25. 10. 2010 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Na základě této smlouvy vedla banka pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky k poskytování vybraných bankovních služeb. Dne 11. 1. 2019 podal žalovaný bance návrh na uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný požádal o poskytnutí debetního limitu 150 000 Kč. Úroková sazba za poskytnutí povoleného debetu měla dle návrhu činit 21,9 % p. a. Celková částka splatná klientem na základě smlouvy měla činit 185 893 Kč. Žalovaný byl oprávněn čerpat povolený debet kdykoli po dobu účinnosti smlouvy. Dle článků XI. a XII. návrhu smlouvy byla banka oprávněna od smlouvy odstoupit mj. v případě prodlení klienta se splácením povoleného debetu. Součástí smlouvy byly Produktové podmínky pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu [právnická osoba] [příjmení] návrh smlouvy akceptovala a tuto skutečnost žalovanému oznámila dne 11. 1. 2019. V souvislosti s uzavřením smlouvy o povoleném debetu ověřovala banka úvěruschopnost žalovaného. Poměry žalovaného byly zkoumány dle úvěrových registrů s výsledkem jen pozitivní úvěrová historie. Průměrné příjmy na běžném účtu činily 293 444 Kč. Dopisem ze dne 16. 2. 2022 prohlásila banka dluh ze smlouvy okamžitě splatným, a to z důvodu porušení smluvních závazků žalovaným. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 158 689,05 Kč. Dalším dopisem ze dne 24. 3. 2022 banka odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb z důvodu podstatného porušení dohodnutých smluvních podmínek (vznik nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen ani v přiměřené době po jeho vzniku). Dle výpisu z účtu povoleného debetu činil dlužný zůstatek ke dni 28. 2. 2022 celkem 150 000 Kč na jistině a 8 630,58 Kč na úroku z úvěru. Dle výpisu z osobního účtu činily dlužné poplatky ke dni 28. 2. 2022 celkem 684 Kč [právnická osoba] postoupila mj. i obě pohledávky za žalovaným [právnická osoba], a., se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO] O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dvěma dopisy banky ze dne 12. 5. 2022. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] poté vyrozuměla žalovaného dopisy ze dne 27. 6. 2022, že obě pohledávky postoupila žalující společnosti. O postoupení pohledávek byl žalovaný vyrozuměn rovněž v rámci předžalobních výzev k úhradě ze dne 27. 6. 2022. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o poskytování bankovních služeb, z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, z akceptace návrhu smlouvy, z produktových podmínek k oběma smlouvám, z oznámení o zesplatnění pohledávky a z odstoupení od smlouvy, z výpisů z účtů, z oznámení o postoupení pohledávek a z předžalobních upomínek.
Soud při rozhodování ve věci nároku ze smlouvy o běžném účtu postupoval dle právní úpravy účinné od do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření této smlouvy. Dle § 708 obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.
Při rozhodování o nároku z titulu smlouvy o povoleném debetu soud naopak postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tj. dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění změna a doplňků, když uvedená smlouva byla uzavřena za účinnosti této právní úpravy. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.
K postoupení obou pohledávek došlo rovněž po 1. 1. 2014, proto soud aplikoval občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
Soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování bankovních služeb, následně též smlouva o poskytnutí úvěru, konkrétně o poskytnutí debetu na běžném účtu, který banka pro žalovaného vedla dle první smlouvy. Dle posledně uvedené smlouvy byl žalovan
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.