9 C 322/2023-41 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou podanou dne 26. 9. 2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 1. 9. 2006 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce č. 306696909. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 34 944 Kč (půjčka ve výši 21 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení by připadla splatnost závazku na den 31. 8. 2007. Žalovaná své smluvní závazky neplnila řádně a včas. Žalovaná ke dni splatnosti 31. 8. 2007 závazek nesplnila. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku 20 798 Kč, která byla započítána na tzv. souhrnný poplatek a na jistinu. Žalovaná tak dluží na jistině 14 146 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 146 Kč, šlo o nesplacenou jistinu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 17. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Žalovaná aktuálně dluží jistinu 14 146 Kč s úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu a souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když jí předvolání k jednání bylo doručeno na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 1. 12. 2023. Neúčast při jednání neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalované. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], jako věřitel a žalovaná jako zákazník uzavřely dne 1. 9. 2006 smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl věřitel žalované částku 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit 52 týdenních splátek po 672 Kč, tj. celkem 34 944 Kč. Částka 13 944 Kč je ve smlouvě označena jako souhrnný poplatek. Smlouva byla uzavřena podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 S., občanský zákoník, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 5 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Dle článku 8 smluvních podmínek bylo dohodnuto, že pokud zákazník neuhradí příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce s obchodními podmínkami. Původní věřitel postoupil pohledávku z uvedené smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno]. V seznamu postoupených pohledávek je uvedena výše pohledávky 14 146 Kč O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 25. 6. 2015. V něm je specifikována výše pohledávky na celkem 14 146 Kč bez příslušenství. [právnická osoba] [anonymizováno]. následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobci. O tomto postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 17. 9. 2018 a v předžalobní výzvě k plnění. V ní je uvedena výše pohledávky 23 480 Kč bez příslušenství (tj. bez úroku z prodlení od 1. 7. 2015 do zaplacení). Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní upomínky s doklady o odeslání. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. K postoupení pohledávek ze strany původního věřitele žalobci došlo v době po 1. 1. 2014, tedy bylo třeba vycházet z právní úpravy účinné od uvedeného dne. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem [právnická osoba] a pozdějším věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávky bylo osvědčeno mj. smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky a předžalobní upomínkou, v níž byla žalovaná o postoupení pohledávky rovněž informována. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli. Taková obrana však uplatněna nebyla. Předloženou listinou – smlouvou o půjčce – bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalovanou jako dlužníkem a společností [právnická osoba] jako věřitelem. Žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 21 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit na základě smlouvy 34 944 Kč. Kromě dlužné jistiny se jednalo o tzv. souhrnný poplatek ve výši 13 944 Kč. Dle soudu jde o sjednání úroku v souladu s tehdy platným ust. § 658 odst. 1 obč. zák., jakož i poplatků za další služby (např. hotovostní inkaso splátek). Tato částka představuje 66,4 % z předmětu půjčky. Při sjednané lhůtě splacení 52 týdnů se taková výše úroku a poplatků může jevit jako nepřiměřeně vysoká. Na straně druhé výše této částky byla ve smlouvě sjednána jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem. Žalovaná si tak musela být bez jakýchkoliv pochybností vědoma, jakou celkovou částku bude povinna na základě uzavřené smlouvy věřiteli vrátit. Bylo pouze věcí žalované, zda za těchto podmínek smlouvu uzavře. Nerespektování takto uzavřené smlouvy by bylo popřením zásady smluvní volnosti účastníků soukromoprávních vztahů. Soud tudíž neshledal důvod, proč by na souhrnný poplatek (jeho dosud nezaplacenou část) neměl mít věřitel nárok. Soud zohlednil i skutečnost, že zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, neukládal poskytovateli spotřebitelského úvěru povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka. Žalovaná byla v řízení nečinná. Netvrdila a ani neprokázala, že žalobci či jeho právním předchůdcům zaplatila vyšší než jimi zohledněnou částku 20 798 Kč. Žalovanou zaplacená částka byla v souladu se smlouvou započítána nejprve na souhrnný poplatek, poté na jistinu. Soud proto žalobě vyhověl a žalobci přiznal dlužnou jistinu ve výši 14 146 Kč. Z této částky byl žalobci přiznán rovněž zákonný úrok z prodlení v sazbě odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobci na nákladech řízení přiznal 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud postupoval při určení výše odměny advokáta a nákladů zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, konkrétně podle ust. § 14b vyhlášky. Dle tohoto ustanovení činí odměna za úkon právní služby 300 Kč a paušální částka jako náhrada výdajů za každý úkon právní služby 100 Kč Tyto částky přísluší za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby). Zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH). Dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. proto patří k nákladům řízení rovněž částka odpovídající DPH. Základní sazba DPH od 1. 1. 2013 činí 21 %. Základem daně jsou odměna za zastupování a náhrady, tj. částka 1 200 Kč. Daň činí 252 Kč. Celkově má žalobce právo na náklady řízení ve výši 2 252 Kč Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůtu k plnění stanovil soud podle